6.5.1 Střet zájmů
JUDr. Alena Pokorná Malachová
Zákonná úprava střetu zájmů navázala na předchozí právní úpravu v obchodním zákoníku, ale zároveň zpřísňuje pravidla pro střet zájmů tak, aby se předcházelo situaci, za níž by mohl střet zájmů nastat.
Co je střetem zájmů?
Střet zájmů je definován jako situace, kdy se člen orgánu ocitne v postavení, které může být v rozporu se zájmem obchodní korporace. Je zřejmé, že tato situace musí být vyhodnocena samotným členem tohoto orgánu, a stejně jako u minulé právní úpravy i zde půjde o to, aby člen orgánu spíše obchodní korporaci o potenciálním střetu informoval (a to jakkoli by byl v pochybnostech, zda v jeho případě střet zájmů skutečně nastal nebo bezprostředně hrozí).
Nově informační princip
Obchodní zákoník reguloval některé smlouvy se spřízněnými osobami (včetně členů statutárního orgánu a jim blízkých osob). Zákon o korporacích je naopak postaven na principu informačním. Zjistí-li tedy jednatel, že při výkonu funkce může dojít ke střetu jeho zájmů se zájmem obchodní korporace (například korporace hodlá uzavřít smlouvu s tímto jednatelem nebo s osobou jemu blízkou), informuje o tom ostatní členy svého orgánu (v případě, že jde o orgán kolektivní) a také členy kontrolního orgánu, pokud existuje, jinak nejvyššího orgánu. Tuto svou povinnost musí splnit bezodkladně.
Porušením informační povinnosti dochází vedle porušení zákona též k porušení péče řádného hospodáře. Lze dodat, že pravidlo o informování je pak doplňováno informační povinností budoucího člena orgánu korporace o tom, zda za sebou v posledních třech letech nemá insolvenční řízení vedené podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
Dotaz:
Jsem jednatelem s. r. o., kde jsem zároveň jediným společníkem. Mám povinnost plnit informační povinnost o střetu zájmů a vůči komu?
Dotazy:
Informační povinnost jednatele je splněna i za předpokladu, že informuje pouze nejvyšší orgán společnosti, což ale neplatí v případě, že sám jako jediný společník vykonává působnost valné hromady. V takovém případě tento jednatel informační povinnost logicky nemá. Lze sice zvažovat závěr, že by v takovém případě musela společnost zřídit dozorčí radu, zákon však takový závěr nenabízí.
Potenciální smluvní partneři takové společnosti proto budou muset věnovat zvýšenou pozornost smlouvám uzavíraným s takovou společností zejména z hlediska zajištění závazků z nich plynoucích a následně pak věnovat důslednou pozornost ochraně svých práv, případně i uplatněním ručení ve vztahu k jedinému společníkovi v postavení statutárního orgánu.
Osoba jednateli blízká, jím ovlivněná nebo ovládaná
Střet zájmů není pro účely zákonného ustanovení omezen pouze na samotného jednatele společnosti, ale vztahuje se také na osobu jemu blízkou, jím ovlivněnou nebo ovládanou. Zájmy takových osob zákon dává na rovinu osobním zájmům jednatele.
Osobou blízkou rozumíme hlavně příbuzného v řadě přímé, sourozence a manžela nebo partnera ve smyslu zákona upravujícího registrované partnerství. Dále pak za osoby blízké pokládáme také osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Platí zde vyvratitelná domněnka, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené (těmi jsou příbuzní manžela či partnera) nebo osoby, které spolu trvale žijí.
Definice ovlivněné osoby úzce souvisí s osobou vlivnou. Zákon k tomu uvádí, že ten, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci rozhodujícím významným způsobem ovlivňuje chování této korporace, je vlivná osoba. Ten, kdo se takto ovlivnit nechá, je osoba ovlivněná.
Pokud je člen orgánu považován za ovládající osobu, myslí se tím, že může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace, která je takto členem orgánu ovládaná.
Dotaz:
Jsem jednatel společnosti, ve které bude moje manželka dočasně vykonávat členku dozorčí rady pro společnost za paní, která ji do konce letošního roku vykonávat nemůže. Jedná se o střet zájmů?
Odpověď:
Pokud záskok manželky jednatele v dozorčí radě je pouze opatřením společnosti pro přechodnou situaci, která během času pomine, nebo pro případy, kdy o střetu zájmů není ještě s konečnou platností rozhodnuto, lze doporučit věc řešit pozastavením funkce manžela jako jednatele.
Následkem zjištění, že u určitého člena obchodní korporace dochází ke střetu zájmů, může totiž být opatření nejvyššího či kontrolního orgánu ve formě dočasného pozastavení výkonu funkce. Toto opatření není povinné, je to pouze zákonná možnost řešení nastalé situace pro obchodní korporaci. Jde o ustanovení, které není v praxi příliš známé, i když v některých společnostech existovalo už dříve. Jeho účelem je, aby a priori nedošlo k situaci, kdy by jednateli zanikla jeho funkce jen proto, že se dočasně nachází ve střetu zájmů.
Uzavření smlouvy se společností
Výše uvedená informační povinnost jednatele se vztahuje i na případy, kdy hodlá se svou společností uzavřít smlouvu. K tomu však přistupuje ještě povinnost sdělit, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. Kontrolní orgán zde má navíc informační povinnost vůči nejvyššímu orgánu ohledně zjištěných informací a kroků, které na jejich základě učinil. I toto ustanovení zahrnuje osoby jednateli blízké, jím ovlivněné nebo ovládané.
Kontrolní orgán nebo společníci mohou na základě svých zjištění uzavření smlouvy zakázat. Jako nový institut se zde opět zavádí možnost kontrolního nebo nejvyššího orgánu korporace pozastavit dotčenému členu orgánu výkon jeho funkce. Lze předpokládat, že účelem pozastavení je v tomto případě umožnit ostatním členům statutárního orgánu, aby bez účasti dotčeného člena smlouvu posoudili a případně za společnost dojednali a podepsali.
Je zajímavé, že rozhodování o uzavření smlouvy je ponecháno zcela na uvážení společníků (nebo dozorčí rady), ačkoli dosavadní judikatura ohledně § 196a ObchZ konstantně odůvodňovala absolutní neplatnost převodů majetku na spřízněné osoby bez znaleckého posudku mimo…
