4.2.2 Základní povinnosti majetkové povahy
JUDr. Dita Komárková
Vkladová povinnost
Vkladová povinnost je jednou z nejdůležitějších povinností společníka. Minimální výše vkladu je zákonem stanovena na 1 Kč. Společenská smlouva může určit vyšší výši vkladu a také tuto výši vkladu pro jednotlivé společníky stanovit rozdílně. Společník je povinen splnit svoji vkladovou povinnost ve lhůtě 5 let ode dne vzniku společnosti (tj. zápisu společnosti do obchodního rejstříku) nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti. Této povinnosti nemůže být společník ani rozhodnutím valné hromady, ale ani dohodou s ostatními společníky zproštěn (s výjimkou snížení základního kapitálu). Lhůta pěti let je lhůtou nepřekročitelnou, společenská smlouva může tuto lhůtu pouze zkrátit.
Dotaz:
Co když společník nesplní vkladovou povinnost ve lhůtě?
Odpověď:
Společník, který nesplní svůj peněžitý vklad v zákonem stanovené nebo společenskou smlouvou určené lhůtě, se dostane do prodlení, v důsledku čehož mu vzniká povinnost uhradit společnosti úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem z dlužné částky. Tímto „jiným právním předpisem” je ve smyslu ustanovení § 1970 NOZ nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Společenská smlouva opět může výši úroku z prodlení změnit, a to jak směrem nahoru ve smyslu jejího zvýšení (ovšem i zde je nutné dbát na to, aby výše úroku nebyla nepřiměřeně vysoká), tak směrem dolů, a to až na nulovou hranici, tedy zcela vyloučit tuto majetkovou sankci.
Kaduční řízení
Dalším důsledkem prodlení společníka se splněním své vkladové povinnosti ve stanovené lhůtě je jeho vyloučení ze společnosti, pokud tak rozhodne valná hromada. Vyloučení ze společnosti se však netýká celé účasti společníka ve společnosti, ale je vázáno pouze na ten podíl, ohledně něhož je společník v prodlení se splněním vkladové povinnosti.
S ohledem na předchozí výkladové problémy, které přinášel odkaz na ustanovení občanského zákoníku upravujícího vyloučení člena spolku pro závažné porušení povinností, je s účinností novely zákona o obchodních korporacích (zákona č. 33/2020 Sb.), tj. od 1. ledna 2021, tento odkaz odstraněn a napříště bude postup pro vyloučení společníka ze společnosti řešen pouze postupem zakotveným v zákoně o obchodních korporacích.
Postup uplatňovaný společností v kadučním řízení je následující. O vyloučení společníka ze společnosti rozhoduje valná hromada. Nicméně ještě předtím než tak učiní, musí být ze strany společnosti uskutečněno několik kroků. Společnost prostřednictvím svého jednatele nejprve musí společníka vyzvat ke splnění vkladové povinnosti a současně společníka na možnost vyloučení ze společnosti upozornit. Jelikož je vyloučení ze společnosti krajním řešením (ultima ratio), musí být společníkovi nejprve dána možnost, aby svoji povinnost, jejíž neplnění může být důvodem jeho vyloučení ze společnosti, splnil alespoň dodatečně.
Ačkoliv tak zákon o obchodních společnostech mlčí, jednatel společnosti by měl společníkovi poskytnout dodatečnou lhůtu ke splnění vkladové povinnosti. Poskytnutá lhůta by měla být přiměřená a odrážet konkrétní okolnosti případu, včetně výše dlužné částky. Její stanovení je na rozhodnutí jednatele. Pro určitou názornost lze uvést, že právní úprava zakotvená v obchodním zákoníku vyžadovala lhůtu alespoň 3 měsíců, dle úpravy v zákoně o obchodních korporacích si lze představit i lhůtu kratší, zvláště v případech, kdy dlužná částka nebude nijak závratně vysoká. Pokud společník svou povinnost nesplní ani v této dodatečné lhůtě k plnění, je jednatel oprávněn předložit jeho vyloučení ze společnosti k projednání valné hromadě.
Zákon o obchodních korporacích připouští, aby společenská smlouva upravila podmínky pro kaduční řízení odlišně.
Společník, o jehož vyloučení valná hromada jedná, není oprávněn v souladu s ustanovením § 173 odst. 1 písm. b) ZOK o této otázce hlasovat, nicméně má právo se s návrhem na své vyloučení seznámit, žádat od společnosti jeho vysvětlení a uvést i doložit všechny skutečnosti, které jsou mu v této věci ku prospěchu.
Účinky vyloučení společníka
Účinky vyloučení společníka ze společnosti nastávají okamžikem přijetí rozhodnutí valné hromady, nestanoví-li valná hromada jiný okamžik.
Společník, který byl ze společnosti vyloučen, je rovněž povinen odevzdat společnosti bez zbytečného odkladu kmenový list, byl-li vydán (bližší informace o kmenovém listu a jeho úloze v právní úpravě společnosti s ručením omezeným jsou uvedeny v kapitole o koncepci podílu ve společnosti s ručením omezeným). Neučiní-li tak, jednatel postupem dle ustanovení § 152 odst. 3 ZOK takový kmenový list prohlásí za neplatný.
Dotaz:
Co mohu jako společník společnosti dělat v případě, že jiný společník ani v dodatečné přiměřené lhůtě nesplnil svou vkladovou povinnost a valná hromada odmítla vůči takovému společníkovi zahájit kaduční řízení?
Odpověď:
V souladu s ustanovením § 157 a násl. ZOK máte jako společník právo domáhat se za společnost splnění vkladové povinnosti u soudu prostřednictvím tzv. společnické žaloby. Nejprve ovšem musíte o svém záměru písemně informovat všechny jednatele. Pokud jednatelé toto právo bez zbytečného odkladu po vašem oznámení u soudu neuplatní, jste oprávněn toto právo u soudu za společnost uplatnit vy sám.
Dotaz:
Může se společník…
