4.2.4 Základní práva nemajetkové povahy

4.2.4 Základní práva nemajetkové povahy

JUDr. Dita Komárková

Právo podílet se na řízení společnosti

Společníci společnosti s ručením omezeným se v zásadě nemohou podílet na řízení společnosti přímo (neujednají-li si to výslovně ve společenské smlouvě), ale musí tak činit prostřednictvím valné hromady, a to ať už hlasováním na ní nebo mimo ni o záležitostech, o kterých je valná hromada oprávněna rozhodovat dle zákona či společenské smlouvy. Za tímto účelem společníci disponují právem zúčastnit se valné hromady, hlasovacími právy a právem vznášet dotazy, připomínky, návrhy a protinávrhy.

Právo účastnit se valné hromady

Každý společník má právo zúčastnit se valné hromady. Tohoto práva nemůže být nikterak zbaven, a to ani v případě, kdy společník není oprávněn vykonávat své hlasovací právo.

Společník, nechce-li se účastnit valné hromady osobně, je oprávněn nechat se zastoupit zástupcem. Výslovným zákonným požadavkem je, aby plná moc byla písemná a vyplývalo z ní, zda je zástupce oprávněn zastupovat společníka pouze na jedné nebo na více valných hromadách.

Novela zákona o obchodních korporacích (zákon č. 33/2020 Sb.) ¹ nově umožňuje, aby se společníkem byla na valné hromadě přítomna i jedna jím určená osoba. Společník se tedy nemusí účastnit valné hromady sám, ale může využít zejména odborných znalostí jiné osoby, kterou si k účasti na valné hromadě přizve. Tato nová možnost má však dvě podmínky. Daná osoba musí jednak společnosti doložit, že je vázána alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník. Dále pak přípustnost účasti další osoby na valné hromadě vedle samotného společníka nesmí vylučovat společenská smlouva. Mlčí-li v této záležitosti společenská smlouva, pak se osoba určená společníkem může účastnit valné hromady společně s ním. Přítomnost další osoby umožňuje společníkovi se s touto osobou radit, lépe reagovat na podávaná vysvětlení na valné hromadě s ohledem na odborné znalosti, kterými může daná osoba disponovat na rozdíl od společníka apod.

Hlasovací právo

Zákonem stanovená minimální výše základního kapitálu (tj. 1 Kč) se odráží i v počtu hlasů připadajících na určitou výši vkladu. Každý společník má 1 hlas na každou 1 Kč vkladu. Nicméně zákon o obchodních korporacích připouští, aby si společníci ve společenské smlouvě buď dohodli jiný poměr hlasů připadajících na určitou výši vkladů anebo se zcela oprostili od tohoto poměru a nevázali počet hlasů na výši vkladů – například si ujednali, že každý společník má jeden hlas bez ohledu na výši vkladu. Přidělení jiného počtu hlasů nežli toho, který by odpovídal výši vkladů, však musí být opodstatněno – například určitým přínosem společníka do společnosti, rodinným charakterem společnosti aj. V opačném případě by dané ujednání mohlo být považováno za neplatné z důvodu bezdůvodného zvýhodnění společníka na úkor jiných dle § 212 odst. 1 NOZ. V takovém případě by se uplatnil zákonný poměr, tedy jeden hlas na jednu korunu vkladu.

Co nového přináší novela zákona o obchodních korporacích?

Zákon výslovně připouští vznik podílů, s nimiž není spojeno hlasovací právo. Podmínkou však je, aby tak bylo ujednáno ve společenské smlouvě a ve společnosti existoval alespoň jeden podíl, se kterým je spojeno hlasovací právo. Existence minimálně jednoho podílu s hlasovacím právem je odrazem zachování schopnosti přijímat rozhodnutí valné hromady.

Společník, který se neúčastnil valné hromady, je oprávněn dodatečně ve lhůtě 7 dnů od konání příslušné valné hromady uplatnit své hlasovací právo.

V souvislosti s tímto dodatečným hlasováním je nezbytné upozornit na zásadní změnu, kterou přinesla novela zákona o obchodních korporacích. Dosud platilo, že společník mohl vykonat své hlasovací právo ve lhůtě 7 dnů ode dne konání valné hromady, které se z různých důvodů neúčastnil osobně ani prostřednictvím svého zástupce. Výkonem svého hlasovacího práva mohl zvrátit společník na valné hromadě přijaté rozhodnutí, neboť společník mohl hlasovat i proti návrhu na rozhodnutí valné hromady.

K doplnění lze uvést, že společník, který se nemůže z jakéhokoliv důvodu účastnit jednání valné hromady a naplánovaného hlasování, se může nechat zastoupit, popř. hlasovat korespondenčně před konáním valné hromady.

Co se týče omezení výkonu hlasovacího práva, zákon o obchodních korporacích vyjmenovává případy, kdy společník nevykonává hlasovací právo. Mezi těmito případy je například rozhodování valné hromady o nepeněžitém vkladu daného společníka, o jeho vyloučení nebo podání návrhu na jeho vyloučení soudem apod. Novela zákona o obchodních korporacích nově umožňuje, aby si společníci ve společenské smlouvě ujednali další případy, pro které společník nevykonává hlasovací právo, přičemž požaduje, aby se jednalo o důležitý důvod.

Právo vznášet návrhy a protinávrhy

Záležitosti neuvedené v pozvánce na valnou hromadu lze projednat pouze tehdy, jsou-li přítomni všichni společníci a s jejich projednáním souhlasí. K projednání záležitosti neuvedené na pozvánce tedy nepostačí to, že jsou na valné hromadě přítomni všichni společníci, ale je nutné, aby všichni tito společníci s daným projednáním vyslovili souhlas.

Právo na informace

S právem podílet se na řízení společnosti je úzce spojeno právo na informace. Právo na informace umožňuje společníkům informovaně, a tím i kvalifikovaně, se rozhodovat o navrhovaných záležitostech a zároveň i kontrolovat hospodaření společnosti.

Právo na informace je jedním ze základních práv společníka. Z tohoto důvodu ZOK připouští pouze rozšíření zákonného rozsahu práva na informace výčtem dalších práv na informace ve společenské smlouvě, nikoliv jeho omezení.

Zákon o obchodních korporacích zachovává společníkovi široce vymezené právo požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech.

Právní úprava umožňuje společníkům požadovat informace o společnosti a nahlížet do dokladů společnosti kdykoliv, nejen na valné hromadě, ale i mimo ni. Jednatelé jsou povinni požadované informace či doklady poskytnout, nejedná-li se o níže uvedenou výjimku.

Pokud společník nesouhlasí s odmítnutím poskytnutí informace, je oprávněn požádat soud, aby rozhodl o tom, zda je v takovém případě společnost povinna danou informaci poskytnout či nikoliv. Společník musí jednat rychle, neboť právo podat návrh soudu zaniká uplynutím 1 měsíce ode dne oznámení o odmítnutí poskytnout informaci.

ZOK výslovně uvádí, že právo na informace může uplatnit též společníkův zástupce. Nicméně za účelem ochrany společnosti je požadováno, aby společníkův zástupce doložil společnosti, že je zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník. Co se týče praktické stránky, domníváme se, že postačí uvedení tohoto závazku v plné moci, kterou společník zmocní zástupce, aby se za něho účastnil valné hromady.

Zákon o obchodních korporacích výslovně neřeší, zda společník může využít služeb auditora nebo daňového zástupce za účelem kontroly údajů obsažených v dokladech společnosti. Dle našeho názoru ano. Jednak z důvodu toho, že společník, který nedisponuje potřebnými odbornými znalostmi, by tak byl omezen v právu kontroly údajů obsažených v dokladech společnosti, neboť dané kontroly by nebyl schopen pro nedostatek znalostí. A jednak též z toho důvodu, že jak auditor, tak i daňový poradce jsou vázáni profesními pravidly, které jim ukládají povinnost mlčenlivosti o údajích, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem svého povolání. Tento názor lze podepřít i tím, že ZOK přiznává zástupci společníka možnost požadovat informace, nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam uvedené údaje, prokáže-li společnosti závazek mlčenlivosti.

Právo podat jménem společnosti žalobu

Mezi práva nemajetkové povahy se dále řadí tzv. společnická žaloba, na základě které je společník oprávněn podat za společnost žalobu v zákonem stanovených případech. Dle právní úpravy o zastupování právnické osoby se jedná za společnost a nikoliv jménem společnosti, proto společník při podání společnické žaloby vystupuje jako zástupce společnosti.

Právo podat za společnost žalobu bylo zavedeno do současné právní úpravy z ryze praktických důvodů jako účinný nástroj směřující vůči jednatelům společnosti. Dříve se společníci potýkali s problémem, kdy jednatelé, kteří způsobili újmu společnosti, tuto újmu jménem společnosti po sobě nevymáhali. Dále i s problémem, kdy jednatelé, kteří byli zároveň společníky společnosti, nevymáhali jménem společnosti splacení vkladů, s nimiž jsou jako společníci v prodlení. Společníci postrádali účinný nástroj, kterým by zabránili poškozování společnosti a i jich samotných. Společníci měli maximálně možnost jednatele odvolat, ale to opět pouze v případě, že disponovali potřebnou většinou hlasů.

Právo společníka žalovat a zastupovat společnost v řízení o náhradu újmy (nyní se z důvodu změny terminologie hovoří o náhradě újmy namísto náhrady škody) zákon o obchodních korporacích spojuje s následujícími případy:

a) byla-li jednatelem způsobena újma společnosti,

b) jestliže jednatel neplní povinnost vyplývající z dohody, která byla uzavřena mezi ním a společností dle ustanovení § 53 odst. 3 ZOK,

c) jestliže člen dozorčí rady způsobí společnosti újmu,

d) jestliže vlivná osoba způsobí společnosti újmu, vlivnou osobou se rozumí každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace k její újmě (§ 71 odst. 1 ZOK),

e) při uplatnění práva společníka domáhat se za společnost splnění vkladové povinnosti proti společníkovi, který je v prodlení s jejím plněním, anebo

f) při uplatnění práva společnosti na vyloučení společníka soudem pro neplnění vkladové povinnosti (k tomu viz o povinnostech majetkové povahy).

Možnost žalovat za společnost o náhradu způsobené újmy jednatelem, členem dozorčí rady či vlivnou osobou, se nevztahuje pouze na ty osoby, které jsou v době podání žaloby v uvedené funkci, ale ZOK připouští žalovat i ty, kteří již v uvedené pozici nejsou, tedy bývalé jednatele, členy dozorčí rady či vlivné osoby. Podmínkou je, že újma, o jejíž náhradu společník jako zástupce společnosti usiluje, byla způsobena danou osobou v souvislosti s výkonem její funkce, resp. porušením jejích povinností při výkonu funkce.

Povinnost informovat

Pokud má společník v úmyslu podat žalobu na náhradu újmy v některém z výše vymezených případů, je nejdříve povinen o tomto svém záměru písemně informovat. V případě, že žaloba na náhradu újmy směřuje vůči jednateli společnosti, je společník povinen informovat dozorčí radu, byla-li zřízena. Pokud žaloba směřuje vůči jiné osobě než jednateli, je povinností společníka informovat o svém záměru jednatele. Má-li společnost více jednatelů, je jeho povinností informovat všechny jednatele.

Smyslem zavedení tohoto postupu je snaha urovnat vztahy již v samotné společnosti a nikoliv až před soudem. Dozorčí rada se může s jednatelem, který způsobil společnosti újmu, dohodnout například na postupné úhradě újmy, na jejím započítávání na budoucí odměnu apod. Takováto dohoda musí být však odsouhlasena valnou hromadou a schválena minimálně dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků (§ 53 odst. 3 ZOK).

Vedle možnosti urovnat spor v rámci samotné společnosti je účelem této informační povinnosti také možnost nechat jednat samotný orgán společnosti, tj. jednatele a v případě společnické žaloby směřující vůči jednateli dozorčí radu.