č. 37/1967 Sb., Vyhláška ministerstva spravedlnosti k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném k 1.1.2003
VYHLÁŠKA
ministra spravedlnosti
ze dne 17. dubna 1967
k provedení zákona o znalcích a tlumočnících
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
11/1985 Sb. |
(k 1.3.1985) |
mění |
184/1990 Sb. |
(k 1.7.1990) |
mění, doplňuje |
77/1993 Sb. |
(k 10.3.1993) |
mění, doplňuje |
432/2002 Sb. |
(k 1.1.2003) |
nové znění § 15a, § 15b, § 16, v § 17 a 18 odst. 1, § 23, v § 25 odst. 3, v § 30 doplňuje odst. 2 a na konci přílohu |
Ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí a se zúčastněnými ministerstvy a ústředními orgány podle § 26 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, stanoví:
ČÁST PRVNÍ
ŘÍZENÍ ZNALECKÉ A TLUMOČNICKÉ ČINNOSTI
§ 1
Jmenování a odvolávání znalců a tlumočníků
(1)
Ministr spravedlnosti jmenuje a odvolává pro jednotlivé obory znalecké činnosti a pro odvětví těchto oborů znalce (tlumočníky), kteří jsou pracovníky ústředních orgánů, vysokých škol, vědeckých a výzkumných ústavů, a dále ty, kteří jsou označeni (§ 2) ústředními orgány. Dále jmenuje znalce z oboru práva pro oblast právních vztahů k cizině, jakož i znalce (tlumočníky), u nichž si jmenování a odvolání vyhradil. Tlumočníky ve věcech, kde jsou předmětem jednání skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, jmenuje ministr spravedlnosti v součinnosti s ministrem vnitra, popřípadě ministrem národní obrany.
(2)
Předsedy krajských soudů pověřuje ministr spravedlnosti jmenováním a odvoláváním znalců (tlumočníků) v ostatních případech; příslušný je předseda krajského soudu, v jehož obvodu má znalec (tlumočník) bydliště.
§ 2
Výběr osob pro funkci
(1)
Výběr znalců (tlumočníků) provádějí v součinnosti se státními orgány, vědeckými institucemi, vysokými školami a hospodářskými i společenskými organizacemi krajské soudy [§ 5 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, (dále jen „zákon”)].
(2)
Při označení vhodných osob pro funkci znalce nebo tlumočníka nejsou orgány, vědecké instituce, vysoké školy a organizace omezeny na vlastní pracovníky.
(3)
Při výběru znalců (tlumočníků) přihlížejí krajské soudy též k osobám, které o jmenování požádaly.
(4)
Pro každý obor (jazyk) je třeba jmenovat tolik znalců (tlumočníků), aby jejich počet stačil krýt potřebu posudků (tlumočnických úkonů), aniž by jednotliví znalci (tlumočníci) museli být neúměrně zatěžováni výkonem znalecké (tlumočnické) činnosti.
§ 3
Ověřování podmínek
Krajské soudy provedou potřebná šetření a zajistí písemnými doklady všechny podmínky pro jmenování znalcem (tlumočníkem) stanovené v § 4 zákona.
§ 4
Seznam znalců a tlumočníků
(1)
U každého krajského soudu se vede seznam znalců a tlumočníků. Zapisují se do něho všichni znalci a tlumočníci jmenovaní ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, kteří mají bydliště v obvodu krajského soudu. Seznam obsahuje oddíl pro zápis znalců a oddíl pro zápis tlumočníků. Člení se způsobem stanoveným ministerstvem spravedlnosti na základní obory, z nichž některé podle rozsahu se člení na odvětví.
(2)
Seznam znalců a tlumočníků a jeho doplňky i změny zasílá krajský soud ministerstvu spravedlnosti, krajské prokuratuře, Policii České republiky - správě příslušného kraje a krajskému úřadu vyšetřování, okresním soudům, vojenským soudům, okresním úřadům a okresním prokuraturám ve svém obvodu.
(3)
Krajské a okresní soudy zajistí, aby seznam znalců a tlumočníků byl veřejně přístupný u soudů tak, aby do něj mohl každý nahlédnout. Na tuto možnost upozorní…
