9.17 Dlouhodobé ošetřovné

9.17 Dlouhodobé ošetřovné

JUDr. Jan Přib

Podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné

Dlouhodobé ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění a bylo zavedeno od 1. června 2018. Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, tj. zaměstnanec nebo OSVČ, který je účasten nemocenského pojištění a který pečuje o osobu, která byla propuštěna z hospitalizace a potřebuje dlouhodobou péči v domácím prostředí.

Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče aspoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucí, a je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče aspoň po dobu 30 kalendářních dnů. Dále se ošetřovanou osobou rozumí osoba v inkurabilním (tj. nevyléčitelném) stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí; v tomto případě se podmínka hospitalizace nevyžaduje.

Pojištěnec musí mít k ošetřované osobě  příslušný vztah, tj. pojištěnec je:

• manželem ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem ošetřované osoby,

• příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchýně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, nebo je manželem, registrovaným partnerem nebo druhem (družkou) těchto osob (např. manželem neteře ošetřované osoby); v případě druha (družky) je další podmínkou, že pojištěnec má s vyjmenovanými osobami shodné místo trvalého pobytu, a to po dobu aspoň 3 měsíců bezprostředně před vznikem potřeby dlouhodobé péče, nebo

• druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti; podmínkou přitom je shodné místo trvalého pobytu s ošetřovanou osobou, a to po dobu aspoň 3 měsíců bezprostředně před vznikem potřeby dlouhodobé péče.

Pokud pojištěnci nevznikl nárok na dlouhodobé ošetřovné proto, že nespadá do okruhu těchto oprávněných osob, oznamuje orgán nemocenského pojištění tuto skutečnost zaměstnavateli.

Dlouhodobou péčí se rozumí poskytování celodenní péče ošetřované osobě spočívající v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného poskytovatelem zdravotních služeb nebo pomoci při péči o vlastní osobu ošetřované osoby (péčí o vlastní osobu se rozumí zejména péče spojená s podáváním jídla a pití, oblékáním a svlékáním, tělesnou hygienou a pomocí při výkonu fyziologické potřeby). Potřeba dlouhodobé péče vzniká dnem propuštění ošetřované osoby z hospitalizace.

Podmínkou nároku na dávku je, že pojištěnec nevykonává v zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, nebo osobně samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou. V případě zaměstnance se zaměstnáním rozumí jak zaměstnání, z něhož dlouhodobé zaměstnání náleží, tak i jiné zaměstnání, a to bez ohledu na to, zda zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění či nikoliv; platí tedy zákaz souběhu pobírání dlouhodobého ošetřovného s výdělečnou činností.

Čekací doba

Pojištěnec musí dále splnit čekací dobu. U zaměstnanců je touto čekací dobou účast na nemocenském pojištění zaměstnance aspoň po dobu 90 kalendářních dnů v období posledních 4 měsících bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče (nemusí se přitom jednat o totéž zaměstnání a zaměstnání v tomto období nemusí na sebe bezprostředně navazovat) nebo dni prvního převzetí do této péče (při převzetí do péče při vystřídání). U OSVČ je touto čekací dobou účast na nemocenském pojištění OSVČ aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče. V případě, že je nárok na dlouhodobé ošetřovné uplatňován z více pojištění, musí být podmínka čekací doby splněna v každém z těchto pojištění.

Žádost o dlouhodobé ošetřovné

Další podmínkou nároku je, že ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas k poskytování dlouhodobé péče, a to na předepsaném tiskopisu konkrétní osobě. Tento souhlas se uděluje na Žádosti o dlouhodobé ošetřovné. Tento souhlas neudělují nezletilé osoby, které nenabyly svéprávnosti. Na jeden kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen jednomu pojištěnci. Nelze tedy udělit tento souhlas tak, že např. dopoledne by pečovala jedna osoba a odpoledne téhož dne druhá osoba, byť by tyto osoby byly v okruhu výše uvedených oprávněných osob. V jednom kalendářním dnu může poskytovat dlouhodobou péči s nárokem na dlouhodobé ošetřovné jen jeden oprávněný. Tento souhlas může ošetřovaná osoba kdykoliv odvolat; odvolání musí být písemné s uvedením dne skončení poskytování dlouhodobé péče pojištěncem. Odvolání souhlasu je účinné nejdříve ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec poskytující dlouhodobou péči o odvolání souhlasu informován. Odvolání souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče je pojištěnec povinen bezodkladně předat příslušnému orgánu nemocenského pojištění. Pojištěnec je též povinen oznámit tomuto orgánu, že již nebude dále pečovat o ošetřovanou osobu na základě vlastního rozhodnutí, a to s uvedením konkrétního dne ukončení dlouhodobé péče. K odvolání souhlasu a k oznámení ukončení poskytování péče lze využít doporučený tiskopis „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu s ošetřováním”.

Časovou podmínkou nároku na další dlouhodobé ošetřovné je, že nárok může vzniknout až po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl pojištěnec naposledy při téže potřebě o tutéž ošetřovanou osobu nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají někteří pojištěnci, a to:

• zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

• zaměstnanci účastní nemocenského pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu (§ 7 ZNP),

• odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

• pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,

• vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby,

• osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí; jedná se o pojištěnce uvedené v bodě 13 § 5 písm. a) ZNP.

Pojištěnec nemá dále nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek (s výjimkou situací uvedených v § 41c odst. 2 ZNP části věty za středníkem).

Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemůže vzniknout po skončení účasti na nemocenském pojištění z titulu ochranné lhůty. K nástupu na dlouhodobé ošetřovné musí tedy dojít v době trvání účasti na nemocenském pojištění.

Poskytuje-li pojištěnec dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou (tj. nelze poskytovat více dávek, pečuje-li pojištěnec současně o více ošetřovaných osob).

V případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají. Toto vystřídání je…