dnes je 21.11.2024

Input:

8.4.8 Inventarizace majetku a závazků

14.6.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.4.8 Inventarizace majetku a závazků

Ing. Jiřina Tichá

Uzávěrkové práce směřující k sestavení účetní závěrky jsou zahajovány inventarizací. Řádné provedení inventarizace je základní podmínkou průkaznosti účetnictví [viz § 4 ZoÚ: Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní jednotka provedla inventarizaci]. Úprava inventarizací doznala v ZoÚ od roku 2012 řady upřesňujících změn. Úpravu inventarizací dále doplňuje ČÚS 007. Pro provedení inventarizací nesmí chybět vnitřní účetní směrnice či obdobný dokument upravující především termíny a odpovědné osoby.

Inventarizací účetní jednotky zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. Při inventarizaci musí být zároveň posouzeno ocenění majetku a závazků a zjištěno, zda nenastaly důvody pro účtování o mimořádném odpisu nebo o opravných položkách k majetku.

Skutečné stavy majetku a závazků se zjišťují inventurami:

a) fyzickou - u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci. ZoÚ nově upřesňuje, že účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně mohou využívat účetní záznamy, které prokazují jeho existenci,

b) dokladovou - u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů. Tato inventura se v běžné praxi nazývá „inventura účtů” a řada účetních jednotek ji takto provádí už řadu let, i když v ZoÚ nebyla takto přesně specifikována. Inventarizují se tímto způsobem veškeré rozvahové i podrozvahové účty (inventury účtů vlastního kapitálu nejsou sice ZoÚ vyžadovány, ale rozhodně nejsou na závadu).

Účetní jednotky při inventarizaci postupují tak, že provádějí jednu nebo více inventur a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví.

Inventura probíhá v zásadě ve čtyřech krocích:

1. zjištění skutečného stavu majetku a závazků včetně záznamů ze zjištění, tzn. sestavení inventurních soupisů;

2. porovnání inventurních soupisů s účetním stavem jednotlivých složek majetku a závazků a vyčíslení inventarizačních rozdílů;

3. vypořádání a zaúčtování inventarizačních rozdílů;

4. vyhodnocení stavu majetku se zřetelem k poklesu jeho ceny s tím, že se rozliší:

  • trvalé snížení ceny, poškození a škoda na majetku prokázaná inventurou, které je třeba řešit odpisem;

  • přechodné snížení ceny aktiv, které je zpravidla nutno řešit opravnými položkami.

V praxi často dochází k záměně postupu podle prvního a druhého kroku, tj. z účetnictví a navazujících evidencí jsou vytištěny inventurní soupisy zachycující účetní stav a podle nich je pak zjišťován a ověřován skutečný stav majetku a závazků a vyčísleny inventarizační rozdíly. Jsou-li tyto práce prováděny důsledně, nelze proti tomuto postupu nic namítat.

Druhy inventarizací

Inventarizace prováděná k datu sestavení řádné nebo mimořádné účetní závěrky se nazývá periodická inventarizace.

Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni (dále jen „rozhodný den”), a mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem. Toto v praxi nastává u fyzických inventur prováděných např. k rozhodnému dni 30. listopadu. V inventurním soupisu z dokladové inventury pak účetní jednotka uvede stav k rozhodnému dni a

Nahrávám...
Nahrávám...