6.10
Jednání jménem společnosti, jednání za společnost
JUDr. Alena Pokorná Malachová
Právnická osoba nemá svéprávnost, tou je nadán pouze člověk. Proto nemůže jednat sama a musí být vždy k právnímu jednání zastoupena. Standardním zástupcem právnické osoby na základě zákona je statutární orgán. Ten je určen zpravidla v zákoně (např. u obchodních společností), není-li tomu tak, určí se statutární orgán v zakladatelském právním jednání (např. u spolků, politických stran).
Jednání právnických osob je v občanském zákoníku postaveno na zcela jiné koncepci, než tomu bylo dříve. Zatímco podle předchozí úpravy jednal statutární orgán jménem společnosti, nyní společnost zastupuje. Jako právní jednání podnikatele můžeme tudíž i nadále chápat projevování vůle podnikatele v souvislosti s provozem obchodního závodu navenek.
NahoruZastoupení statutárním orgánem
Obchodní zákoník vycházel z konstrukce, že právnické osoby mohou jednat buď osobně anebo v zastoupení. Zákon o obchodních korporacích však již nepřiznává právnické osobě způsobilost samostatně právně jednat. Proto musí být vždy zastupována svým statutárním orgánem nebo zmocněncem. Každá právnická osoba může mít jen jeden statutární orgán. Může být buď individuální (tvořen jednou osobou, např. ředitel státního podniku, jednatel u společnosti s ručením omezeným, je-li jeden), nebo kolektivní (tvořen více osobami, nově jednatelstvo u společnosti s ručením omezeným).
Dotaz:
Kdy můžu začít jednat za společnost? Musím čekat na zápis do obchodního rejstříku nebo mohu začít jednat ihned po podepsání smlouvy o převodu obchodního podílu?
Odpověď:
Smlouva o převodu obchodního podílu s oprávněním jednatele jednat za společnost nijak nesouvisí. Tato smlouva má význam pouze pro společníka společnosti, neboť jej opravňuje k výkonu práv souvisejících s obchodním podílem ve společnosti. Naproti tomu jednatel je do své funkce jmenován právě společníky společnosti (valnou hromadou, případně jediným společníkem) a jeho funkce začíná ke dni takového jmenování. Jednatel a společník mohou být dvě různé osoby, jinými slovy podmínkou pro to, aby určitá osoba byla jednatelem společnosti, není to, aby byla zároveň jejím společníkem. Vzhledem k tomu, že zápis jednatele do obchodního rejstříku není konstitutivní, je jednatel oprávněn jednat za společnost už od svého jmenování a nemusí tedy čekat na to, až obchodní rejstřík příslušný zápis provede.
NahoruČí vůli jednatel vyjadřuje?
Statutární orgán při zastupování neprojevuje přímo vůli právnické osoby, ale vůli vlastní, jejíž důsledky pak budou přičítány dané právnické osobě. Jedná-li statutární orgán, je tímto právním jednáním právnická osoba vázána, nemůže je pro sebe odmítnout. Důležité je, že statutární orgán právně jednal jako zástupce právnické osoby jejím jménem, ne pouze jménem vlastním (např. ke svému podpisu připojil název právnické osoby).
Z jednání zástupce právnické osoby by mělo být zřejmé, co ho k jednání za společnost opravňuje. NOZ poměrně jasně rozlišuje mezi statutárním orgánem a členem statutárního orgánu. Podle § 164 odst. 1 NOZ může člen statutárního orgánu zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Zřejmě jde o promítnutí faktu, že na rozdíl od statutárního orgánu, jeho člen má právní subjektivitu (právní osobnost). Oproti dřívější právní úpravě je tak generální zastoupení zakotveno jen ve vztahu k členovi statutárního orgánu, nikoli pro statutární orgán jako takový. Zároveň jde však o stanovení pouhé možnosti zastupování ve všech věcech. Na rozdíl od režimu staré právní úpravy se tedy nově členem statutárního orgánu společnosti může stát kromě fyzické osoby také osoba právnická. Právnické osoby vykonávající funkci člena orgánu v kapitálové společnosti, jsou povinny, aby bez zbytečného odkladu po jmenování do funkce zmocnily konkrétní fyzickou osobu, která však splňuje zákonné požadavky a předpoklady pro výkon dané funkce a která právnickou osobu při výkonu funkce zastoupí. Pokud ke zmocnění nedojde, nebude možné tuto právnickou osobu jakožto člena orgánu zapsat do obchodního rejstříku.
Nutno podotknout, že pokud nedojde ke zmocnění fyzické osoby a jejímu zápisu do obchodního rejstříku do tří měsíců od vzniku funkce, zánik funkce a následný výmaz z obchodního rejstříku bude automatický.
Výlučnou působnost členů orgánů lze určit na základě § 151 NOZ, podle něhož to má být zákon nebo zakladatelské právní jednání, kdo určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů (tedy i statutárního) právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli.
Tedy, člen statutárního orgánu sice může právnickou osobu zastupovat ve všech záležitostech, avšak zda tak bude skutečně činit, či zda bude oprávněn k zastupování pouze v záležitostech marginálního významu (a jeho postavení bude fakticky spíše formální), záleží na tom, jak široce či úzce vymezí zakladatelské právní jednání působnost ostatních členů (statutárních) orgánů.
Lze si představit situaci, kdy v rámci kolektivního statutárního orgánu budou působit členové, jejichž oprávnění budou zanedbatelná oproti oprávněním některých jejich kolegů.
NahoruPlná moc mezi jednateli
Přestože i nadále bude platit, že každý člen statutárního orgánu vykonává svou funkci osobně, připouští občanský zákoník, aby tento člen zmocnil jiného člena téhož orgánu k právním úkonům nebo hlasování v jeho zastoupení z důvodu nepřítomnosti na jednání orgánu. Toto zmocnění lze udělit pouze pro jednotlivý případ, nikoliv generálně. Jinými slovy, stanoví-li zakladatelská smlouva, že dva jednatelé musí jednat společně, bude možné, aby jeden jednatel zastoupil v konkrétním případě společnost samostatně, a to na základě plné moci od druhého jednatele. Jde však o výjimečnou situaci a nelze z toho v zájmu naplnění vůle zakladatele společnosti činit pravidlo.
NahoruZastoupení zaměstnanci
Vymezení osob oprávněných k zastupování společnosti se nemění. Nadále platí, že právní úkony za společnost je oprávněn činit zejména její statutární orgán, jeho člen nebo zaměstnanci společnosti v rozsahu obvyklém pro jejich pracovní zařazení či funkci. Jedná se o případ zákonného zastoupení, není tedy zapotřebí uzavírat s těmito osobami zvláštní dohodu o zmocnění. Zastoupení právnické osoby jejími zaměstnanci je poměrně časté. Občanský zákoník výslovně upravuje zákonné zastoupení zaměstnancem a členem právnické osoby. Je možné v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci (např. personální ředitel je zpravidla osobou, která může uzavírat za zaměstnavatele pracovní smlouvy). Zaměstnavatel může zástupčí oprávnění delegovat ve svém vnitřním předpisu, důležitý je však stav, jak se jeví veřejnosti. Při jednání navenek se chrání dobrá víra třetích osob, hledí se na to, jak se oprávněný zástupce jeví navenek. I nadále tedy zůstává podmínkou vzniku oprávnění pověření určitou činností v rámci provozu podniku a obvyklost rozsahu zmocnění. Nedošlo tak ke specifikaci toho, co je myšleno oním "pověřením". Nová úprava se snaží reflektovat dřívější závěry judikatury…
