dnes je 21.11.2024

Input:

11.1.3 Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů

13.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.1.3 Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů

JUDr. Dita Komárková

Mimosoudní řešení sporů (označované též „ADR”) patří mezi tzv. alternativní metody řešení sporů, což znamená řešení sporů jinou než soudní cestou, bez ingerence soudu. Smyslem zavedení alternativních způsobů řešení sporů do právního řádu není vedeno pouze snahou o „odlehčení” soudům, ale též poskytnout spotřebitelům a podnikatelům nástroj pro rychlejší a méně nákladné vyřešení jejich sporů.

Hlavní odlišností ADR od soudního řízení je jeho dobrovolnost. Na stranách sporu je nejen samotné rozhodnutí o řešení jejich sporu některou z možných metod ADR, ale i jejich významný vliv na průběh a výsledek daného řízení. Primárním účelem ADR je dosáhnout dohody mezi smluvními stranami. Touto formou mimosoudního řešení sporů bývají řešeny zejména po právní stránce méně složité případy. Výhody, které přináší tato forma řešení sporů, jsou především rychlost řízení a nízké náklady.

Pozor!
Řešení sporu mimosoudní cestou je možné pouze za předpokladu, že se na něm dohodnou obě sporné strany. Celý systém je tedy založen na principu dobrovolnosti a nelze jej využít, pokud jedna strana sporu s tímto způsobem řešení nesouhlasí.

Mezi metody alternativního řešení sporů patří:

1. Rozhodčí řízení

Jednou z možností je řešit spotřebitelský spor v rámci rozhodčího řízení podle zákona o rozhodčím řízení. Mezi hlavní výhody řešení sporů rozhodčí cestou patří zejména:

  • rychlost řízení – pokud se strany nedohodnou jinak, je řízení zpravidla jednoinstanční a pohybuje se v řádech několika týdnů,

  • nižší náklady na řízení – poplatky za rozhodčí řízení bývají zpravidla o 25 % nižší než poplatky u obecných soudů, a dále náklady mohou být sníženy například dohodou účastníků o tom, že nebude nařízeno ústní jednání,

  • neveřejnost – chráněny jsou citlivé údaje o podnikatelích a jejich know-how, důležité zejména v případech, kdy strany nemají zájem na medializaci sporu,

  • neformálnost – rozhodce není vázán striktními procesními postupy, a

  • snadná vykonatelnost – vykonatelnost rozhodčích nálezů nastává od zahájení řízení podstatně dříve než u rozsudků obecných soudů.

2. Mediace

Mediace představuje proces, v němž se nestranná osoba – mediátor – pokouší přivést sporné strany k urovnání jejich sporu uzavřením tzv. mediační dohody. Pravidla týkající se mediace jsou zakotvena v zákoně č. 202/2012 Sb., o mediaci, v platném znění. K tomu, aby bylo možné řešit spor touto metodou, musí strany sporu uzavřít smlouvu o provedení mediace, z čehož plyne, že žádná ze stran nemůže být nucena řešit spor tímto způsobem.

3. Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů

V ČR existuje ucelený systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, do kterého je zapojena Česká obchodní inspekce, jako obecný subjekt mimosoudního řešení sporů, a další specializované orgány, kterými jsou například Finanční arbitr, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad (tzv. subjekty mimosoudního řešení spotřebitelského sporu).

Finanční arbitr

Finanční arbitr je státem zřízený orgán mimosoudního řešení sporů, jehož činnost a rozsah jeho působnosti je upraven zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. Finanční arbitr může řešit pouze spory mezi spotřebiteli a finančními institucemi poskytujícími nebo zprostředkujícími platební služby, elektronické peníze, spotřebitelské či jiné úvěry, kolektivní investování, investice, životní pojištění, stavební spoření aj.

Řízení je zahájeno na návrh spotřebitele a pravomocný nález finančního arbitra má účinky pravomocného soudního rozhodnutí. Řízení má řadu výhod, je rychlejší a navíc bezplatné. Bližší informace lze nalézt i na internetových stránkách Finančního

Nahrávám...
Nahrávám...