7.1 Obecně k dozorčí radě s. r. o.
Mgr. Iva Jarolímová, Mgr. Markéta Káninská
Právní úpravu dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nalezneme především v ustanovení § 201 ZOK. Dalšími souvisejícími ustanoveními jsou zejména § 44 až 58 ZOK (obecná úprava orgánů obchodních korporací, pravidla jednání členů orgánů společnosti a pravidla o střetu zájmů), § 59 až 62 ZOK (úprava smlouvy o výkonu funkce), § 157 až 159 ZOK (společnická žaloba), § 183 ZOK (svolání valné hromady), § 191 ZOK (neplatnost usnesení valné hromady), § 198 ZOK (ukončení funkce) a § 199 ZOK (zákaz konkurence člena dozorčí rady). Podpůrně lze dle novely ZOK, pokud společenská smlouva nestanoví jinak, použít obdobně ust. § 446 odst. 2 a 3 ZOK, § 448 odst. 1 ZOK, § 448 odst. 3 ZOK, § 448b ZOK, § 449 ZOK, § 450 ZOK a § 454 ZOK upravující dozorčí radu v akciové společnosti. Souvisejícími právními předpisy jsou občanský zákoník (především § 151 a násl. NOZ), zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
Dozorčí rada coby orgán společnosti
Dozorčí rada patří ve společnosti s ručením omezeným (až na výjimky) mezi fakultativně (tj. dobrovolně) zřizované orgány. Pokud se tedy společníci rozhodnou dozorčí radu ustanovit, musí primárně dozorčí radu coby orgán společnosti vymezit ve společenské smlouvě (případně v zakladatelské listině u společnosti s jediným společníkem).
Povinně se dozorčí rada u společnosti s ručením omezeným zřizuje pouze tehdy, pokud to vyžaduje jiný právní předpis. Takovým předpisem je například zákon o přeměnách obchodních společností a družstev, který předpokládá zřízení dozorčí rady u společnosti s ručením omezeným, která se účastní přeshraniční fúze, nebo zákon o podnikání na kapitálovém trhu pro společnost s ručením omezeným, která bude působit jako obchodník s cennými papíry.
Počet členů dozorčí rady
Dozorčí rada je orgánem kontrolním, který může být jak orgánem kolektivním, tak může být tvořen i jen jediným členem.
Působnost dozorčí rady
Vymezení působnosti dozorčí rady je opět záležitostí zakladatelského dokumentu. Pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného, náleží ze zákona dozorčí radě především výkon kontrolních pravomocí. Do působnosti dozorčí rady náleží:
a) dohled nad činností jednatelů,
b) nahlížení do obchodních a účetních knih, jiných dokladů společnosti a účetních závěrek a kontrola tam obsažených údajů,
c) oprávnění podat společnickou žalobu podle § 159 ZOK,
d) podávat jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě.
Přezkum činnosti jednatele
Dozorčí rada především zkoumá, zda jednatel postupuje v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou společnosti, a zda vykonává svou funkci s péčí řádného hospodáře (tj. s náležitou péčí, potřebnými znalostmi, informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti) a s nezbytnou mírou loajality vůči společnosti.
Omezení generálního jednatelského oprávnění
Dozorčí rada může omezit generální jednatelské oprávnění jednatele coby statutárního orgánu (např. vyžadováním předchozího souhlasu k vymezeným právním jednáním; viz ustanovení § 47 ZOK), taková omezení však nemají důsledky vůči třetím osobám. Za jejich porušení ponese jednatel toliko odpovědnost za újmu způsobenou společnosti porušením povinnosti vyplývající ze společenské smlouvy.
Společenská smlouva stanoví, že k nákupu, prodeji a zatížení nemovitých věcí ve vlastnictví společnosti, jejichž hodnota v každém jednotlivém případě přesahuje částku ve výši 1 000 000 Kč, je jednatel povinen vyžádat si předchozí souhlas dozorčí rady.
Společnost zamýšlí prodat bytovou jednotku, jejíž obvyklá tržní hodnota dle znaleckého posudku činí 4 750 000 Kč. Podle ustanovení společenské smlouvy je jednatel povinen si před uzavřením kupní smlouvy o prodeji této bytové jednotky vyžádat předchozí souhlas dozorčí rady. Pokud by jednatel dozorčí radu jednoduše obešel a smlouvu o prodeji bytové jednotky bez jejího souhlasu uzavřel, pak, způsobí-li uzavřením takové smlouvy společnosti škodu, například tím, že bytovou jednotku bez vážného důvodu prodá za cenu výrazně nižší, než je hodnota stanovená znaleckým posudkem, bude jednatel odpovídat společnosti za škodu způsobenou uzavřením nevýhodné smlouvy bez souhlasu dozorčí rady. Na platnost kupní smlouvy však toto omezení, resp. jeho porušení ze strany jednatele nebude mít vliv.
Zákaz v rámci konfliktu zájmů
Další omezení jednatelského oprávnění stanoví zákon pro uzavírání smluv v režimu tzv. konfliktu zájmů dle § 55 a násl. ZOK. Hodlá-li jednatel, popřípadě osoba mu blízká nebo osoba jím ovlivněná či ovládaná, uzavřít se společností smlouvu, je povinen o takovém záměru předem informovat dozorčí radu, byla-li zřízena (jinak valnou hromadu). Současně s tím je povinen sdělit podmínky, za kterých má být smlouva uzavřena. Totéž platí také pro případy, kdy má společnost zajistit nebo utvrdit dluhy jednatele (popřípadě osoby mu blízké nebo osoby jím ovlivněné či ovládané) nebo se stát spolu s ním spoludlužníkem.
Dozorčí rada je oprávněna zakázat jednateli uzavření shora vyjmenované smlouvy, pokud její uzavření není v zájmu obchodní korporace a nejedná se o smlouvu uzavíranou v rámci běžného obchodního styku.
Porušení zákazu bude mít stejné následky, jako v případě uvedeném v § 47 ZOK,…
