9.5.1 Odvody na sociální pojištění

9.5.1 Odvody na sociální pojištění

JUDr. Jan Přib

Rozsah odvodové povinnosti

Zaměstnavatel (společnost s ručením omezeným) odvádí pojistné na sociální pojištění jednak za své zaměstnance, jednak za sebe. Pojistné na sociální pojištění zahrnuje pojistné na sociální zabezpečení, kterým se rozumí pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Odvod pojistného na sociální pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Poplatníci a plátci

U pojistného na sociální pojištění se rozlišují poplatníci pojistného (pojem „poplatník pojistného” vyjadřuje, na čí úkor se pojistné platí) a plátci pojistného (pojem „plátce pojistného” vyjadřuje, kdo pojistné odvádí, tj. technicky zabezpečuje odvod pojistného). Zaměstnanci si pojistné sami nevypočítávají ani neodvádějí; tyto povinnosti plní jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatel tedy vypočítává a odvádí pojistné za každého svého zaměstnance a dále za sebe. Zaměstnavatel je poplatníkem pojistného na sociální pojištění v těch případech, kdy je tímto poplatníkem jeho zaměstnanec (aspoň jeden). Zaměstnavatel je jak poplatníkem pojistného, tak jeho plátcem; zaměstnanci jsou jen poplatníky pojistného. Zaměstnanci jsou poplatníky jen pojistného na nemocenské a na důchodové pojištění. Pouze ve specifickém případě podle § 8 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jsou od 1. července 2024 zaměstnanci též plátcem pojistného; jedná se o případ, kdy jsou zaměstnanci činní na základě dohod o provedení práce s více zaměstnavateli a úhrn odměn z těchto dohod dosáhl za kalendářní měsíc aspoň částky 17 500 Kč; přitom se zohledňují jen ty dohody, u nichž odměna nedosahuje částky 10 500 Kč za kalendářní měsíc.

Vymezení zaměstnanců

Za zaměstnance se pro účely sociálního pojištění považují zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského (a též důchodového) pojištění; sem patří (z hlediska společnosti s r. o.) zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce a pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů a dále společníci a jednatelé, prokuristé, popř. členové dozorčí rady. Za zaměstnance se považují též další fyzické osoby, které splňují obecnou podmínku pro vymezení zaměstnance. Touto obecnou podmínkou platící pro všechny osoby považované podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za zaměstnance a poplatníky pojistného, je, že v době zaměstnání (tj. v době činnosti pro zaměstnavatele, z níž plynou zaměstnanci zdanitelné příjmy) jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů.

Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona jsou zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, pokud sjednaná částka příjmu ze zaměstnání činí aspoň 4 000 Kč měsíčně; délka zaměstnání není přitom rozhodná. Pokud zaměstnanec vykonává zaměstnání malého rozsahu (tj. zaměstnání, v němž není splněna podmínka sjednání příjmu ve stanovené výši aspoň 4 000 Kč měsíčně), je nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky příjmu aspoň 4 000 Kč. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou však účastni nemocenského pojištění (po dobu trvání této dohody) jen v těch kalendářních měsících, v nichž jim byla zúčtována odměna v částce přesahující 10 000 Kč (v případě více dohod u téhož zaměstnavatele se odměny v kalendářním měsíci sčítají). Tento limit 10 000 Kč však platí jen do 30. června 2024; od 1. července 2024 platí jiné limity, a to v případě výkonu dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele platí v kalendářním měsíci limit dosažení částky 10 500 Kč a v případě výkonu dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů platí v kalendářním měsíci limit 17 500 Kč, přičemž se pro účely zjištění dosažení tohoto limitu sčítají odměny ze všech dohod o provedení práce.

Bývalý zaměstnanec

Za zaměstnance se pro účely vymezení poplatníků pojistného na sociální pojištění považuje též bývalý zaměstnanec, jemuž po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání započitatelné do vyměřovacího základu.

Zaměstnavatel

Společnost s ručením omezeným je pro účely pojistného zaměstnavatelem, pokud zaměstnává aspoň jednu osobu, která se považuje pro účely pojistného na sociální pojištění za zaměstnance, který je poplatníkem pojistného.

Stanovení výše pojistného

Výše pojistného na sociální pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Pro stanovení pojistného jsou tedy podstatné tři prvky: vyměřovací základ, rozhodné období a procentní sazba. Vyměřovací základ je stanoven zvlášť pro zaměstnance a zvlášť pro zaměstnavatele. Pro vyměřovací základ zaměstnance ani pro vyměřovací základ zaměstnavatele není stanovena minimální výše; je-li v měsíci nulový vyměřovací základ, pojistné se za tento měsíc neodvádí. Vypočtené pojistné se u každého poplatníka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Vyměřovací základ zaměstnance

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (jedná se o příjmy uvedené v § 6 ZDP), nejsou od daně z příjmu osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění nebo účast jen na důchodovém pojištění. Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy uvedené v § 4 a 6 odst. 9 ZDP. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.