4.3.1 Podíl ve společnosti s ručením omezeným
Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Alena Pokorná Malachová
Z pohledu investování je jedním z klíčových momentů možnost společníka s. r. o. vystoupit ze společnosti a převést svůj podíl na jiného. Právě tržní převod je nejefektivnější a nejjednodušší možností společníka, jak vystoupit z nevýhodné investice do společnosti. V souvislosti s rekodifikací doznalo české právo obchodních společností značných změn podmíněných především rychlým rozvojem v tomto právním odvětví na evropské i světové úrovni. Podstatných změn v této souvislosti doznala rovněž koncepce obchodního podílu.
Obchodní podíl dle obchodního zákoníku
Obchodní zákoník definoval obecně podíl v obchodní společnosti jako účast společníka ve společnosti a z toho plynoucí práva a povinnosti. Zvláštní ustanovení § 114 odst. 1 ObchZ specifikovalo definici podílu pro s. r. o., kde byl definován obchodní podíl jako účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Uvedené definice shodně akcentovaly dvě základní složky obchodního podílu, a to jeho kvalitativní a kvantitativní stránku. Kvalitativní stránku tvoří z podílu plynoucí práva a povinnosti. Kvantitativní stránka je dána zejména účastí společníka na společnosti, přičemž výše obchodního podílu se určuje poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu. Obchodní podíl je tak chápán jako jednotný soubor práv a povinností společníka. Hodnota obchodního podílu není konstantní, mění se v závislosti na ekonomické situaci společnosti. Obecně ji lze vyjádřit jako majetek, který by společník obdržel z celkového majetku společnosti po odečtení veškerých závazků společnosti.
Podíl dle zákona o obchodních korporacích
Dle ZOK představuje podíl účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z toho plynoucí. Z hlediska definice pojmu se tedy stav nezměnil. I nadále lze podíl považovat za souhrn jeho kvantitativní a kvalitativní stránky.
Ačkoliv se nezměnilo základní obsahové vymezení podílu, změnil se název institutu. Předchozí právní úprava terminologicky rozlišovala mezi podílem v obecné rovině a obchodním podílem v s. r. o. Obsahově mezi těmito pojmy rozdíl nebyl. ZOK tuto terminologickou odlišnost odboural v tom smyslu, že závazně definuje podíl pro všechny typy korporací, a příslušná ustanovení u jednotlivých druhů korporací pak tuto definici pouze dále konkretizují, případně modifikují, je-li toho podle vnitřní struktury té které korporace potřeba.
Podíl jako věc v právním smyslu
NOZ stanoví, že „věc v právním smyslu je vše, co je odlišné od osob a slouží potřebě lidí.” “Věc“ tak nyní splývá s dřívějším konceptem “předmětu právních vztahů.“ Pokud bychom se zamýšleli nad povahou obchodního podílu, není sporu, že obchodní podíl je dle občanského zákoníku věcí. Odlišný od osob jistě je (nelze ho zaměňovat s právnickou osobou, kterou je sama obchodní společnost) a zároveň slouží potřebě lidí, neboť nese užitek ve formě výnosů z podnikání společnosti. Není proto pochyb o tom, že podíl je možno vydržet.
Pro účely převodu obchodního podílu lze v této souvislosti poznamenat, že sama smlouva o převodu obchodního podílu má translativní (převodní) účinky, jiného způsobu k uskutečnění převodu podílu (například předání jako u movité věci) tedy není třeba.
Druhy podílů
Za nejvýznamnější posun v úpravě podílu lze jistě považovat připuštění možnosti, aby společnost vydala více druhů podílů, přičemž i jeden společník může vlastnit více druhů podílů. Vytvoření více druhů podílů však musí být umožněno společenskou smlouvou, kde je také třeba uvést název druhu podílu a která práva a povinnosti jsou s určitým druhem podílu spojena a jak se určí hodnota podílu. Zákon sám různé druhy podílů neupravuje, čímž dává společníkům značnou volnost. Nadále tedy bude pouze na společnících, jak velké obchodní podíly si ve společenské smlouvě dohodnou a jaká pravidla si dohodnou pro jejich dělení. Někteří autoři se domnívají, že po vzoru akciové společnosti lze předpokládat snahu vytvářet takové zvláštní druhy podílů, se kterými bude spojeno přednostní právo na úpis vkladů při zvyšování základního kapitálu, na přednostní výplatu podílu na zisku nebo podíly bez příplatkové povinnosti. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je tzv. podíl základní (§ 135 odst. 1 ZOK). Ve společnosti však vždy musí být alespoň jeden podíl, se kterým je spojeno hlasovací právo (§ 135 odst. 4 ZOK).
Připustí-li společenská smlouva, že společník může vlastnit více podílů, je třeba ve společenské smlouvě podíly označit, např. číslem či písmenem (§ 146 odst. 1 písm. d) ZOK).
Nová úprava umožňuje vydávat i podíly bez vkladové povinnosti, a to osobám, které budou pro korporaci velkým přínosem z osobnostního hlediska (např. manažeři). Tímto způsobem jim bude možno vyjádřit uznání či ocenit jejich zásluhy.
Dotaz:
Jak lze nejlépe využít právní úpravu umožňující v s. r. o. vydat více druhů podílů?
Odpověď:
Při úvaze o zřízení různých druhů podílů si společníci musí nejdříve vymezit jednak různá práva a povinnosti s takovými podíly spojená a jednak musejí jednotlivě určit jejich výši. Může jít o práva či povinnosti vázané na konkrétní osobu společníka, např. na jeho kvalifikaci, s čímž může být spojena jeho povinnost osobně se podílet každodenně na činnosti společnosti. Společník pak bude omezen tím, že bude moci převést takový podíl jen na osobu se stejnou kvalifikací. Může jít o právo majetkového charakteru, typicky přednostní právo na podíl na zisku, právo neudělit souhlas s určitými, přesně vymezenými rozhodnutími valné hromady, která pak nebudou přijata (jak tomu je u tzv. “zlaté akcie“, s níž je spojeno právo tzv. “veta“). Půjde v každém případě o individuální určení práv a povinností odvíjejících se od charakteru činnosti společnosti a zejména motivech účasti jednotlivých společníků na ní.
Dotaz:
Pokud budeme chtít v naší společnosti zavést nové druhy podílů, jak máme postupovat?
Odpověď:
ZOK dává společníkům právo vymezit si ve společenské smlouvě (toto právo jim nesvědčí ze zákona) různé druhy podílů (viz § 135 ZOK). Pokud nové druhy podílů bude chtít zavést společnost založená před rokem 2014, musí nejdříve změnit společenskou smlouvu. K takové změně může dojít pouze na základě souhlasu všech společníků a ve formě notářského zápisu (podle ZOK se užívá namísto notářského zápisu pojem veřejné listiny), neboť půjde bezpochyby o změnu, která se promítne do právního postavení každého z nich.
Zejména však bude možné určitým druhem podílu zajistit právo na podíl na zisku nezávisle na rozhodnutí orgánů korporace. Podle obchodního zákoníku nebylo vytvoření více druhů podílů v jedné obchodní společnosti přípustné. Obchodní zákoník sice umožňoval některá práva a povinnosti spojit jen s určitými obchodními podíly, to však nelze chápat jako vytvoření více druhů podílů. Každý společník tedy dle předchozí úpravy vlastnil vždy pouze jeden podíl, který nemohl být vyjádřen cenným papírem. V tomto ohledu došlo na základě ZOK také ke změně, zákon v § 31 a násl. ZOK přiznává společníkům kapitálových společností právo vlastnit více podílů, které mohou být představovány cennými papíry, v případě s. r. o. konkrétně kmenovými listy.
Kmenový list
Společnostem s otevřenou vlastnickou strukturou, které by chtěly dále snížit transakční náklady spojené s převody účasti, zákonodárce nabízí možnost inkorporace obchodního podílu do kmenového listu. Kromě této výhody potom nabyvatel bude moci využít výhodu z nabytí cenného papíru rubopisací, a to originární nabytí vlastnictví.
Kmenový list je ze zákona cenným papírem na řad, který může být vydán pouze, pokud tak společenská smlouva stanoví. Převádí se rubopisem. Rozdíl oproti akciím akciové společnosti spočívá hlavně v nemožnosti obchodování kmenových listů na burze, když kmenové listy nebudou moci být kótovány. To by mělo zaručit udržení osobnostních prvků v charakteru s. r. o. a zároveň chránit její věřitele. I přesto znamená možnost vydání kmenových listů usnadnění převodu podílu. Kmenový list bude moci být vydán jen pro podíly, jejichž převoditelnost není omezena nebo podmíněna, a to pro všechny podíly jednoho společníka dohromady, nebo pro každý podíl zvlášť. Nebude však možné vydat kmenový list v zaknihované podobě.
Vzhledem k možnosti vydání kmenových listů, které jsou cennými papíry na řad, je možné nyní podíl převádět rubopisem. Dochází tak ke zjednodušení postupu převodu podílu vyjádřeného prostřednictvím kmenového listu a logicky odpadá povinnost výslovného prohlášení nového společníka o přistoupení ke společenské smlouvě, popřípadě i stanovám, jelikož připojovat takové prohlášení k rubopisu by nebylo praktické.
Převoditelnost podílu
Právní úprava obsažená v obchodním zákoníku zdůrazňovala koncepci, dle níž je s. r. o. společností uzavřeného typu a v tomto smyslu omezovala též převoditelnost obchodního podílu. Dřívější právní úprava podmiňovala ve smyslu § 115 ObchZ převod obchodního podílu na jiné společníky souhlasem valné hromady ve formě notářského zápisu. Pro převod na třetí osoby bylo dokonce nutné, aby takový převod společenská smlouva výslovně umožňovala. Zpočátku byl v některých případech převod vázán dokonce na dvě rozhodnutí valné hromady, a to rozhodnutí o rozdělení obchodního podílu a o jeho převodu na konkrétního nabyvatele. Později ale judikatura v rámci hospodárnosti…
