12.1.1.4 Průběh likvidace
JUDr. Petra Kejvalová
Právní úprava likvidace společnosti je upravena v obecné rovině v § 187 a násl. NOZ a u jednotlivých typů společností speciálními ustanoveními upravenými v ZOK. V případě společnosti s ručením omezeným pak § 241 a 242 ZOK.
Likvidační účetní rozvaha
Poté, co se likvidátor ujal výkonu své funkce, musí sestavit ke dni vstupu společnosti do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění. Jednatel je povinen uzavřít účetní knihy ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace. Pakliže jednatel tuto povinnost nesplní bez zbytečného odkladu, přechází tato povinnost na likvidátora. Dále je tedy nezbytné, aby likvidátor otevřel nové účetní knihy ke dni vstupu společnosti do likvidace.
Likvidátor je povinen na žádost věřitele oproti úhradě nákladů vydat každému věřiteli společnosti soupis veškerého jmění společnosti dle § 199 odst. 2 NOZ . Dále je likvidátor povinen sestavit, pokud tak již neučinil jednatel, mimořádnou účetní závěrku ke dni přecházejícímu vstupu společnosti do likvidace. Je pochopitelné, že účetní závěrky nemusí likvidátor sestavovat osobně, neboť ve většině případů k tomu nebude mít dostatečnou kvalifikaci, ale může k tomu pověřit odborníka.
Informace věřitelům
Likvidátor poté, co zjistí totožnost věřitelů společnosti, je povinen všem známým věřitelům společnosti oznámit dle § 198 NOZ , že společnost vstoupila do likvidace. Kromě toho je likvidátor povinen zveřejnit dvakrát po sobě minimálně s 14denním odstupem v Obchodním věstníku vstup společnosti do likvidace s výzvou všem věřitelům (tedy i jemu neznámým), aby přihlásili své pohledávky v určené lhůtě. Tuto lhůtu musí stanovit tak, aby byla minimálně tříměsíční od druhého zveřejnění. Tuto povinnost má likvidátor bez ohledu na to, že v obchodním rejstříku již byla likvidace zapsána. Náklady spojené s uveřejněním výzvy jdou pochopitelně k tíži společnosti.
Pohledávky zaměstnanců
V průběhu likvidace je likvidátor povinen přednostně před nároky věřitelů uspokojit mzdové pohledávky zaměstnanců likvidované společnosti (což neplatí, pokud se společnost ocitne v úpadku). Dále je povinen uspokojit nároky zaměstnanců na výplatu dávek nemocenského pojištění, a to i pro případnou dobu po zániku společnosti, vznikne-li tento nárok až po této době. K tomu potřebné doklady předává správě sociálního zabezpečení. Příslušnost správy sociálního zabezpečení je určena sídlem společnosti.
Dotaz:
Jak má likvidátor naložit s písemnostmi likvidované společnosti?
Odpověď:
Likvidátor je povinen řídit se v této souvislosti zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, v platném znění. Musí tedy zajistit úschovu listin společnosti v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Současně musí také zajistit řádné provedení skartace podle ustanovení § 7 odst. 3. Splnění povinností archivace a skartace vyžaduje také obchodní rejstřík. Likvidátor je totiž povinen k návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku přiložit jako doklad o splnění této povinnosti potvrzení příslušného státního oblastního archivu.
Konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku s připojeným podpisovým záznamem likvidátora je likvidátor povinen pak uchovat u sebe po dobu 10 let od zániku společnosti s likvidací.
Daňové povinnosti
Likvidátor je povinen podat za společnost řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne jejího vstupu do likvidace, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího vstupu do likvidace. Dále pak je povinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu. Vznikne-li po dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku právnické osobě daňová povinnost, považuje se tato povinnost za daňovou povinnost vzniklou do dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku a právnická osoba je povinna podat dodatečné daňové tvrzení.
Likvidátor je povinen před podáním návrhu na výmaz likvidované společnosti z obchodního rejstříku vyrovnat veškeré daňové a poplatkové nedoplatky vůči státu, územně samosprávným celkům, případně vůči státním právnickým osobám. Kromě toho musí uhradit všechny nedoplatky společnosti na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců. Před návrhem na výmaz likvidované společnosti z obchodního rejstříku musí opatřit ve smyslu § 238 DŘ souhlas příslušného správce daní podle sídla likvidované společnosti s ukončením činnosti likvidované společnosti. Pokud ale správce daně vydá zamítavé rozhodnutí k žádosti daňového subjektu o souhlas s výmazem, lze žádost opakovat nejdříve po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy bylo zamítavé rozhodnutí společnosti doručeno. Je třeba upozornit, že když správce daně nevydá souhlas s výmazem do 2 měsíců ode dne podání žádosti, nastává fikce vydání souhlasu, kdy se má tedy za to, že byl souhlas udělen.
Spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace o tom, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, sestaví likvidátor účetní závěrku.
Předlužení společnosti
Zjistí-li likvidátor, že je společnost v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh ve smyslu § 200 NOZ . Likvidátor je povinen poskytnout potřebnou součinnost insolvenčnímu správci. Pokud ale likvidační podstata nepostačuje ke splnění všech dluhů, likvidátor z výtěžku uhradí v prvé skupině náklady likvidace, ve druhé skupině ze zůstatku uspokojí pohledávky zaměstnanců a poté hradí ve třetí skupině pohledávky ostatních věřitelů. Není-li možné plně vyrovnat pohledávky v téže skupině, uspokojí se poměrně. Uvedené je ale možné pouze za předpokladu, že sice byl osvědčen úpadek právnické osoby, ale společnost se zrušuje bez likvidace zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující.
Odměna likvidátora
Likvidátor má nárok na odměnu, kterou určuje orgán společnosti, který jej jmenoval, tedy většinou valná hromada, případně soud. Odměna se vyplácí z majetku společnosti.
Odměnu likvidátora určeného soudem stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČR č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradách hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem, v platném znění.
Jmenoval-li soud likvidátorem některého ze společníků nebo jednatele, tyto osoby nemají nárok na odměnu za výkon funkce likvidátora.
Odměna likvidátora se vyplatí před rozdělením likvidačního zůstatku mezi společníky. Likvidátorovi je možno vyplatit v průběhu likvidace zálohy na odměnu, což bude záležet většinou na složitosti a délce…
