16.5 Svolání valné hromady a průběh jejího jednání

16.5 Svolání valné hromady a průběh jejího jednání

Mgr. Markéta Káninská

Subjekty oprávněné svolat valnou hromadu

Subjekty oprávněné svolat valnou hromadu s. r. o. se s účinnosti ZOK nemění. Primárně je svolání valné hromady právem, resp. povinností jednatele coby statutárního orgánu společnosti. Ostatní subjekty mohou svolat valnou hromadu spíše výjimečně, a to za podmínek stanovených zákonem.

Je-li jednatelů několik a netvoří-li současně kolektivní orgán, může o svolání valné hromady rozhodnout kterýkoli z nich. Jiný postup by měl ovšem následovat v situaci, kdy jednatelé tvoří kolektivní orgán společnosti v souladu s ust. § 44 odst. 5 ZOK (obdobně jako je tomu u představenstva a. s.). Vlastnímu svolání valné hromady (rozuměj zaslání pozvánky jednotlivým společníkům) by v těchto případech mělo předcházet ještě většinové rozhodnutí jednatelů (zde bude záležet na tom, jak společenská smlouva kolektivní orgán jednatelů pojmenuje, lze uvažovat např. o sboru jednatelů) coby kolektivního orgánu o svolání valné hromady, a to postupem  dle ust. § 156 NOZ, případně postupem blíže upraveným v zakladatelském dokumentu.

Dalšími subjekty oprávněnými svolat valnou hromadu jsou společníci společnosti a dále dozorčí rada společnosti, byla-li zřízena. V obou těchto případech však musí být splněny předpoklady stanovené ZOK. Společník je oprávněn svolat valnou hromadu pouze tehdy, je-li společnost bez jednatele nebo tento jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti. U prvního z důvodů asi žádné pochybnosti v praxi vznikat nebudou. Společnost bez statutárního orgánu je jev dlouhodobě nežádoucí, proto zákon dává společníkům možnost tuto situaci bezodkladně řešit. Svolat valnou hromadu je oprávněn kterýkoli ze společníků a jedním z bodů pořadu jejího jednání by měla být volba nového jednatele společnosti.

Skutečnost, zda jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti, je třeba posuzovat individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Přitom není rozhodné, zda jednatel tyto povinnosti neplní, protože objektivně nemůže (např. vážná nemoc, hospitalizace atp.) nebo je zkrátka plnit nechce. Má-li však společnost více jednatelů, případně tvoří-li jednatelé kolektivní orgán a své povinnosti neplní jen některý z nich, pak by měli za účelem nápravy zasáhnout zbylí jednatelé nikoli společníci společnosti.

Dozorčí rada je povinna svolat valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti. Bude-li mít dozorčí rada více členů, pak bude kolektivním orgánem, který se musí na svolání valné hromady nejprve většinově usnést. Co se rozumí pod pojmem „zájmy společnosti”, ovšem ZOK nestanoví. Bude tedy vždy na posouzení dozorčí rady, zda v daném případě shledá takové závažné důvody, pro které je v zájmu společnosti valnou hromadu svolat. V praxi půjde nejčastěji o případy, kdy zákon stanoví povinnost svolat valnou hromadu, ale jednatel, resp. jednatelé zůstanou nečinní, např. zjistí-li se, že společnosti hrozí úpadek dle ust. § 182 ZOK, případně kdy je společnost zcela bez jednatele.

Valnou hromadu je oprávněn svolat rovněž tzv. kvalifikovaný společník, tj. společník či společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech, to však pouze za předpokladu, že jeho žádosti o svolání valné hromady není v zákonem stanovených lhůtách vyhověno. Požádal-li kvalifikovaný společník jednatele o svolání valné hromady, musí být valná hromada svolána do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti a konat se musí v přiměřené lhůtě od svolání.

Nachází-li se společnost v likvidaci, není vyloučeno, aby subjektem oprávněným ke svolání valné hromady byl také likvidátor, který tak činí v mezích své působnosti, tj. k dosažení účelu likvidace.

Kdy je nutné svolat valnou hromadu

Povinnost svolat valnou hromadu je ZOK stanovena v těchto případech:

• do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období dle ust. § 181 odst. 2 ZOK za účelem schválení řádné účetní závěrky;

• požádá-li o svolání valné hromady kvalifikovaný společník dle ust. § 187 ZOK – jednatel je v takovém případě povinen jeho žádosti vyhovět. Valná hromada musí být svolána nejpozději do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti společníka o její svolání a konat se musí v přiměřené lhůtě od svolání. Nebudou-li tyto podmínky splněny, je společník oprávněn valnou hromadu svolat sám;

• bez zbytečného odkladu poté, co jednatel zjistí, že společnosti hrozí úpadek, nebo z jiných závažných důvodů, zejména je-li ohrožen cíl sledovaný společností dle ust. § 182 ZOK – jednatel je povinen společníky informovat o nastalé situaci a navrhnout buď zrušení společnosti, nebo přijetí jiného vhodného opaření k nápravě;

• za účelem volby nového jednatele, a to do jednoho měsíce od ukončení jeho funkce dle ust. § 198 odst. 1 ZOK ;

• za účelem volby člena dozorčí rady, je-li zřízena, a to do jednoho měsíce od ukončení jeho funkce dle ust. § 201 odst. 4 ve spojení s ust. § 198 odst. 1 ZOK.

Valná hromada by měla být svolána také v případě, pokud se jednatel či dozorčí rada domnívají, že to vyžaduje jiný důležitý zájem společnosti.

Způsob svolání valné hromady

Nestanoví-li společenská smlouva jinak, svolává se valná hromada písemnou pozvánkou, která se zasílá na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků alespoň 15 dnů přede dnem konání valné hromady. Ve smyslu ust. § 562 odst. 1 NOZ je písemná forma zachována i tehdy, pokud je pozvánka zaslána elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jejího obsahu a určení jednající osoby, např. tedy je-li pozvánka zaslána e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem.

Protože se však jedná o úpravu dispozitivní, není vyloučeno, aby společenská smlouva určila jinou formu pozvánky, způsob jejího doručování společníkům a/nebo lhůtu k jejímu svolání. V tomto ohledu tak bude možné svolat valnou hromadu například jen e-mailovou pozvánkou (e-mailová adresa každého společníka by v takovém případě měla být povinnou náležitostí seznamu společníků) či pozvánkou zveřejněnou na oficiálních internetových stránkách společnosti, případně i sms zprávou. V každém případě lze jen doporučit, aby byl zvolen takový postup svolání valné hromady, který umožňuje zpětně prokázat, že byly splněny všechny stanovené požadavky pro svolání valné hromady. Zákonem určenou lhůtu 15 dnů je možné ve společenské smlouvě jak zkrátit, tak i prodloužit.

Počítání lhůty ke svolání valné hromady

Z hlediska počítání času se postupuje podle ust. § 605 NOZ, neboť ZOK nemá vlastní právní úpravu počítání lhůt. Rozhodným dnem pro počítání lhůty ke svolání valné hromady je den jejího konání, který se do stanovené lhůty nezapočítává. K tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 783/2003 ze dne 21. 4. 2004.

Obsah pozvánky na valnou hromadu

Každá pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat:

• termín konání (tj. datum a čas zahájení),

• místo konání,

• pořad jednání valné hromady,

• návrh usnesení.

Požadavek na uvedení návrhu usnesení v pozvánce na valnou hromadu je novinkou ZOK. Doposud svolavatel valné hromady toliko vymezil jednotlivé body pořadu jednání tak, aby společníci rámcově věděli, které otázky se budou na valné hromadě projednávat. Nově ovšem bude nutné již v pozvánce na valnou hromadu formulovat k jednotlivým bodům pořadu jednání i text usnesení, která jsou svolavatelem navrhována k přijetí ze strany valné hromady, což může v praxi činit potíže zejména u složitějších otázek, jako je rozhodnutí o přeměně či zvýšení základního kapitálu atp.

Vzdání se práva na včasné a řádné svolání valné hromady

I nadále se společník může vzdát práva na včasné a řádné svolání valné hromady. Učiní tak buď písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem, nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě, které se následně uvede v zápisu o jednání valné hromady, případně v notářském zápisu, osvědčuje-li se průběh valné hromady notářským zápisem. V praxi této možnosti využívají společníci zejména v případech, kdy je zájem na rozhodnutí určité otázky vyšší, než dodržení zákonem, resp. společenskou smlouvou stanoveného postupu pro svolání valné hromady. Při dodržení tohoto postupu není možné se dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady z důvodu, že nebyly dodrženy podmínky jejího svolání.

Osoby oprávněné účastnit se jednání valné hromady

Valné hromady společnosti se vedle samotných společníků, kteří ve svém souhrnu konstituují nejvyšší orgán společnosti, mohou, resp. v určitých případech musí účastnit i další osoby. Povinnou účast na valné hromadě ukládá ZOK toliko jednatelům (§ 184 odst. 4 ZOK). Členové dozorčí rady se zúčastňují jednání valné hromady tehdy, je-li dozorčí rada jejím svolavatelem, a dále v případech, kdy valná hromada projednává zprávu dozorčí rady o kontrolní činnosti či jiná její doporučení. Obdobně postupuje i likvidátor společnosti, vstoupila-li společnost do likvidace.

Ačkoli to není v ZOK výslovně stanoveno, platí i nadále, že jednání valné hromady je neveřejné, neurčí-li společenská smlouva, příp. nerozhodne-li příslušná valná hromada ad hoc jinak. Z toho vyplývá, že jiné než zákonem či společenskou smlouvou povolané osoby nemohou být bez souhlasu valné hromady přítomny jejímu jednání (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. 29 Odo 701/2004. Uvedené rozhodnutí je aplikovatelné i v režimu ZOK.). Po…