4.8
Jediný společník – specifika s. r. o. s jediným společníkem
JUDr. Vladimíra Knoblochová
V praxi jsou poměrně časté společnosti s ručením omezeným, které mají pouze jediného společníka. V takovém případě se samozřejmě valná hromada z logiky věci nekoná a podle ustanovení § 12 ZOK vykonává působnost valné hromady tento jediný společník.
Na rozhodování jediného společníka se nepoužije většina procesních pravidel, které ZOK stanoví pro rozhodování valné hromady. Valná hromada se totiž nekoná, takže se neposílá jedinému společníkovi pozvánka k tomu, aby učinil rozhodnutí v působnosti valné hromady, nestanovuje se předem žádný termín pro přijetí rozhodnutí, nepoužijí se ustanovení o usnášeníschopnosti a stejně tak je vyloučeno, aby jediný společník nemohl v působnosti valné hromady rozhodovat v případě, kdy je např. v prodlení se splácením vkladu. Jediný společník může přijmout své rozhodnutí v působnosti valné hromady v zásadě kdykoliv.
NahoruForma rozhodnutí
ZOK pro rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady nevyžaduje žádnou specifickou formu, je možné ho tedy učinit i bezformálně (viz § 559 NOZ). Vzhledem k tomu, že ustanovení § 45 odst. 4 ZOK stanoví, že rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady je účinné vůči společnosti, jakmile jí dojde, domníváme se, že o rozhodnutí jediného společníka musí být vždy alespoň pořízen záznam. V praxi rozhodně doporučujeme vyhotovovat rozhodnutí písemně. V případech, kdy ZOK vyžaduje, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, pak i rozhodnutí jediného společníka musí mít formu veřejné listiny, tj. notářského zápisu (viz § 12 odst. 2 ZOK).
Společnost Alfa, s. r. o. má jediného společníka, pana Nováka. Pan Novák rozhodl o změně firmy společnosti na společnost Beta, s. r. o. Vzhledem k tomu, že jde o změnu zakladatelské listiny, k níž se vyžaduje notářský zápis, musí jediný společník přijmout toto rozhodnutí ve formě notářského zápisu. Po přijetí rozhodnutí je třeba změnu zapsat do obchodního rejstříku a změna firmy bude účinná ode dne zápisu do obchodního rejstříku.
NahoruDoručení rozhodnutí společností
Obecně platí, že rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady je účinné okamžikem jeho přijetí, pokud společník účinnost rozhodnutí neodloží (např. výslovně v rozhodnutí neuvede, že rozhodnutí nabývá účinnosti dnem 1. 10. 2019 či jiným stanoveným okamžikem). V případě, že rozhoduje jediný společník v působnosti valné hromady, musí toto rozhodnutí doručit společnosti a teprve v tomto okamžiku vůči společnosti nabývá účinnosti. To je důležité i proto, že v návaznosti na rozhodnutí často vznikají orgánům společnosti (zejména jednateli) povinnosti, např. podat návrh na zápis změn do obchodního rejstříku apod.
NahoruNeplatné a nicotné rozhodnutí
Obecná úprava vadných usnesení valné hromady, případně rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, je obsažena v § 45 ZOK. Vadné usnesení valné hromady může být s ohledem na charakter vady, kterou je stiženo, buď nicotné či zdánlivé (na usnesení se hledí, jako by nebylo přijato), případně může být prohlášeno za neplatné soudem. Obecná ustanovení NOZ o vadách právních jednání se nepoužijí (viz § 45).
Rozdíl mezi neplatností a zdánlivostí rozhodnutí je značný. Zákon konstruuje neplatnost usnesení valné hromady jako relativní, tj. aby bylo rozhodnutí jediného společníka považováno za neplatné, musí se osoba, kterou…
