7.2
Výkon funkce člena dozorčí rady
Mgr. Iva Jarolímová, Mgr. Markéta Káninská
NahoruVznik funkce člena dozorčí rady
Při založení společnosti s ručením omezeným vzniká funkce člena dozorčí rady jeho jmenováním v zakladatelském dokumentu (tj. v zakladatelské listině, má-li společnost jediného zakladatele, nebo ve společenské smlouvě).
Za trvání společnosti vzniká funkce člena dozorčí rady následujícími způsoby:
a) volbou valnou hromadou, případně jediným společníkem společnosti v rámci výkonu působnosti valné hromady. Je-li dozorčí rada u společnosti s ručením omezeným zakladatelským dokumentem zřízena, pak se domníváme, že volba a odvolání členů dozorčí rady spadá do výlučné působnosti valné hromady, nelze tedy toto oprávnění zakladatelským dokumentem přenést na jiný orgán společnosti či jiné osoby (např. na jiný fakultativně zřízený orgán či zaměstnance).
b) jmenováním soudem na návrh osoby, která na jmenování chybějícího člena či členů dozorčí rady osvědčí právní zájem, a to na dobu, než bude chybějící člen či členové řádně zvoleni. Pokud nikdo nenavrhne, aby chybějící členy dozorčí rady jmenoval soud, může být taková situace důvodem pro zrušení společnosti a nařízení její likvidace soudem.
c) kooptací, umožní-li ji zakladatelský dokument, která spočívá v tom, že chybějící (náhradní) členy jmenuje sama dozorčí rada, jejíž počet ještě neklesl pod polovinu.
d) volbou náhradníků, kteří nastoupí na uvolněné místo člena dozorčí rady podle stanoveného pořadí, ovšem opět pouze za předpokladu, že tak určí zakladatelský dokument. Obdobně jako tomu je u dozorčí rady akciové společnosti dle § 454 ZOK. Novela ZOK ostatně přímo na ust. § 454 ZOK ve spojení s ust. § 201 odst. 5 ZOK odkazuje.
e) jmenováním na základě vysílacího práva. Novela ZOK zcela nově umožňuje, pokud to připouští společenská smlouva, vznik podílů, se kterými je spojeno právo volit jednoho nebo více členů dozorčí rady. Celkový počet takto jmenovaných členů nesmí být větší, než počet členů dozorčí rady volených valnou hromadou. Nejmenuje-li společník člena dozorčí rady do 1 měsíce ode dne, kdy mohl takto učinit, může dozorčí rada, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, jmenovat člena náhradního, a to do doby, než společník toto své právo vykoná.
NahoruPodmínky pro výkon funkce člena dozorčí rady
Pro výkon funkce člena dozorčí rady stanoví ZOK dva druhy podmínek. První můžeme označit jako obecné, neboť je musí splňovat všichni členové orgánů společnosti s ručením omezeným. Ty nalezneme jednak v obecné části ZOK a jednak v dalších právních předpisech (zejména v živnostenském zákoně a občanském zákoníku). Zvláštní podmínky výkonu funkce člena dozorčí rady jsou pak upraveny v rámci oddílu věnovaného čistě dozorčí radě a spočívají více méně v neslučitelnosti některých funkcí.
NahoruObecné podmínky výkonu funkce
Obecné podmínky výkonu funkce člena jakéhokoli orgánu společnosti s ručením omezeným jsou upraveny především v ustanovení § 46 ZOK a § 152 odst. 2 NOZ. Jejich výčet je následující:
-
plná svéprávnost,
-
bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona,
-
neexistence překážky provozování živnosti ve smyslu ustanovení § 8 ŽZ,
-
neexistence překážky výkonu funkce ve smyslu ustanovení § 38l ObchZ, pokud nastaly před 1. 1. 2014 (k tomu srovnej ustanovení § 779 odst. 3 ZOK),
-
neexistence soudního rozhodnutí o vyloučení člena orgánu společnosti z výkonu funkce ve smyslu ustanovení § 63 a násl. ZOK.
NahoruPřekážky provozování živnosti
Překážkami v provozování živnosti, které brání vzniku funkce člena dozorčí rady, jsou:
a) prohlášení konkurzu na majetek fyzické či právnické osoby, a to ode dne prodeje závodu jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle insolvenčního zákona,
b) prohlášení konkurzu na majetek fyzické či právnické osoby, a to ode dne rozhodnutí soudu o ukončení provozování závodu,
c) zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí soudu,
d) uložení zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru podnikání společnosti nebo v příbuzném oboru, a to po dobu trvání tohoto zákazu,
e) sankční zrušení živnostenského oprávnění z důvodů uvedených v § 58 odst. 2 nebo 3 ŽZ (zejména pro závažné porušování zákonných povinností).
NahoruVyloučení člena orgánu společnosti z výkonu funkce (§ 63 a násl. ZOK)
Se zákonem o obchodních korporacích se zpřísnily podmínky výkonu funkce člena orgánu společnosti u osob, které svou činností přispěly k úpadku jiné společnosti nebo se na něm určitou měrou podílely. Dříve (za účinnosti ObchZ) bylo možné tuto překážku překlenout tím, že valná hromada takovou osobu znovu potvrdila ve funkci. Největší problém to však představovalo u tzv. jednočlenných společností, u kterých jediného společníka a člena orgánu společnosti zpravidla představovala jedna a tatáž osoba. Ta pak lehce samu sebe potvrdila ve funkci např. statutárního orgánu, případně si bez jakýchkoli problémů založila novou společnost a dál vyvíjela podnikatelskou činnost, ačkoli se již ukázalo, že k tomu nemá dostatečné předpoklady.
ZOK přinesl v této úpravě novinku – překážky koncipoval jako objektivní a při splnění daných podmínek rovněž jako nepřekonatelné ze strany společnosti, resp. jejího vrcholného orgánu (valné hromady), neboť rozhodnutí o vyloučení člena orgánu společnosti z výkonu funkce přenesl na soud, tedy dané rozhodnutí přísluší pouze a jen nezávislému soudu.
Novela ZOK výslovně zakotvila, že soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu, který v posledních třech letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu tří let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoliv obchodní korporace.
Dochází tudíž ke zpřísnění výše uvedeného pravidla, neboť už není vyžadováno současné splnění opakovaného a závažného porušení povinností. Změna se týká i například lhůty vyloučení, ta může být až tříletá, upouští se tedy o stanovení konkrétní tříleté lhůty pro všechny případy.
NahoruZvláštní podmínky pro výkon funkce
Nad rámec shora uvedeného stanoví ZOK pro výkon funkce člena dozorčí rady další požadavek, spočívající v neslučitelnosti funkcí. Členem dozorčí rady totiž nemůže být osoba, která je současně jednatelem společnosti nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost (např. prokurista). Je to logický požadavek, neboť dozorčí rada se zaměřuje na kontrolu řídicího orgánu a činnost společnosti (tj. i osob, které za společnost jednají) a tedy její členové by měli být bez jakýchkoli vazeb na tento orgán či tyto osoby, aby mohli nezávisle plnit své povinnosti.
NahoruCo se stane, nebude-li osoba splňovat stanovené požadavky nebo je v průběhu výkonu funkce pozbude?
Důsledky nesplňování předpokladů pro výkon funkce člena dozorčí rady nebo jejich ztráta v průběhu výkonu funkce nejsou uvedeny v ZOK, nýbrž v ustanovení § 155 NOZ. Bude-li do funkce člena dozorčí rady zvolena osoba, která zákonem stanovené předpoklady nesplňuje, hledí se na ni, jako by vůbec zvolena nebyla. Pokud ztráta předpokladů nastane až v průběhu výkonu funkce člena dozorčí rady, má to okamžitě za následek zánik funkce.
To, že daná osoba přestane splňovat zákonné předpoklady, musí bez zbytečného odkladu oznámit společnosti. Pokud tak vědomě neučiní, bude zcela jistě odpovídat společnosti za újmu tím způsobenou.
NahoruPrávnická osoba coby člen dozorčí rady
NOZ v ust. § 154 zakotvuje možnost, aby členem voleného orgánu společnosti byla rovněž jiná právnická osoba. V praxi to doposud fungovalo tak, že tato právnická osoba zmocní fyzickou osobu, aby ji coby člena v dozorčí radě společnosti zastupovala (např. pověří některého ze svých zaměstnanců výkonem této činnosti), a pokud tak neučinila, zastupoval ji člen jejího statutárního orgánu. Zástupce právnické osoby se poté zapisoval do obchodního rejstříku.
Novela ZOK přinesla v tomto ohledu změnu, a to sice konkrétně v § 46 odst. 3, 6 a 8 ZOK. Na základě této novely musí právnická osoba, která je členem voleného orgánu, zmocnit bez zbytečného odkladu fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené pro samotného člena voleného orgánu.
V případě každé právnické osoby, jako člena voleného orgánu společnosti, musí být vždy dohledatelná konkrétní fyzická osoba, která je oprávněná jednat jménem společnosti a kterou je v případě potřeby možno hnát k odpovědnosti. Právnickou osobu jako člena voleného orgánu již ve smyslu novely ZOK není možné zapsat do obchodního rejstříku bez současného zápisu jejího zástupce. Neurčí-li právnická osoba svého zástupce do tří měsíců od vzniku její funkce, a nebude-li zástupce v téže lhůtě do obchodního rejstříku zapsán, její funkce ze zákona zanikne.
Shora uvedené podmínky pro výkon funkce člena dozorčí rady v tomto případě musí splňovat fyzická osoba – zástupce této právnické osoby. Pokud tato fyzická osoba přivodí společnosti jakoukoli újmu v rámci výkonu své funkce, je povinna ji nahradit vždy společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje.
Na zástupce právnické osoby se dále vztahují ustanovení ZOK o střetu zájmů (tj. § 54 až 57 ZOK) a zákaz konkurence platící pro členy dozorčí rady (tj. § 199 ZOK).
NahoruVztah mezi společností a členem dozorčí rady
Vztah mezi společností a členem dozorčí rady (tj. práva a povinnosti obou stran) se bude primárně řídit smlouvou o výkonu funkce člena dozorčí rady a příslušnými ustanoveními ZOK. Nebude-li některá otázka upravena smlouvou o výkonu funkce nebo ZOK, použijí se přiměřeně ustanovení NOZ o příkazu (§ 2430 a násl. NOZ) s výjimkou ustanovení o správně cizího majetku (§ 1400 a násl. NOZ).
Uzavření smlouvy o výkonu funkce není povinné.
NahoruOdměňování členů dozorčí rady
Nebude-li mezi členem dozorčí rady a společností uzavřena smlouva o výkonu funkce, nebo nebude-li tato smlouva obsahovat pravidla pro odměňování člena dozorčí rady, případně tato pravidla budou v rozporu se ZOK, pak platí, že výkon funkce je bezplatný.
Pokud tedy bude chtít člen dozorčí rady pobírat odměnu za výkon své funkce, musí mít se společností uzavřenu smlouvu o výkonu funkce a v ní specifikovány veškeré odměny, na které má v souvislosti s výkonem funkce nárok.
NahoruNečinnost ze strany společnosti – ochrana člena dozorčí rady
Zákonodárce si byl vědom toho, že převážná většina společností funguje bez smluv o výkonu funkce uzavřených s členy svých orgánů. Aby koncepce odměňování členů orgánů společnosti nebyla na újmu právě členům orgánů společnosti zvláště proto, že by společnosti chtěly této změny účelově využít…
