6.3 Výkon funkce jednatele
JUDr. Dita Komárková
Osobní výkon funkce
Výkon funkce jednatele je závazkem osobní povahy. Jednatel je povinen vykonávat funkci osobně a nemůže se nechat při výkonu funkce jednatele zastoupit.
Počet jednatelů
Počet jednatelů společnosti je i nadále odvislý od dohody zakladatelů, resp. společníků, jež je následně promítnuta ve společenské smlouvě. Společnost s ručením omezeným smí mít jednoho nebo více jednatelů. Stanovení počtu jednatelů společnosti je povinnou náležitostí společenské smlouvy a také povinně zapisovaným údajem do obchodního rejstříku.
Způsob jednání za společnost
Způsobem jednání jednatelů za společnost se rozumí jednání za společnost navenek vůči třetím osobám.
Pokud má společnost více jednatelů, představuje každý jednatel společnosti samostatný statutární orgán, a proto je každý jednatel oprávněn jednat za společnost s třetími osobami samostatně. Po praktické stránce to znamená, že k platnému uzavření například kupní smlouvy postačí, je-li smlouva za společnost podepsána jedním jednatelem. Nicméně společenská smlouva může toto jednání omezit tím, že stanoví, že společnost zastupují například nejméně dva jednatelé společně. V takovém případě musí smlouvu podepsat minimálně dva jednatelé.
Způsob jednání za společnost je jednak povinnou náležitostí společenské smlouvy [ § 146 odst. 1 písm. g) ZOK ] a jednak povinně zapisovaným údajem do obchodního rejstříku [ § 25 odst. 1 písm. g) ZVR ]. Jelikož způsob jednání za společnost je povinnou náležitostí společenské smlouvy, je jakákoli jeho změna změnou společenské smlouvy, pro kterou je zapotřebí dohody všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva, že rozhodování o změně společenské smlouvy náleží do působnosti valné hromady. V takovém případě by postačoval souhlas alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků. Zároveň tato dohoda společníků či rozhodnutí valné hromady, na jejichž základě je měněn způsob jednání za společnost, musí být vyhotoveny ve formě notářského zápisu. Provedenou změnu je následně společnost povinna zapsat do obchodního rejstříku.
Jednatel jako zmocněnec
Pokud podle společenské smlouvy musí společnost zastupovat nejméně dva jednatelé, může společnost v konkrétním případě zastoupit pouze jeden jednatel, jestliže je k takovému jednání zmocněn rozhodnutím statutárního orgánu. Předpokladem tedy je většinové rozhodnutí jednatelů, z něhož plyne oprávnění jednoho jednatele samostatně zastoupit společnost v konkrétním případě.
Společenská smlouva společnosti TRX, s. r. o. stanoví, že společnost má dva jednatele, a dále, že za společnost jednají vždy alespoň dva jednatelé společně. Jednateli společnosti TRX, s. r. o. jsou pan Jan Otruba a pan David Chalupa. Jednatelé se dohodli se společností Trinity, a. s. na podpisu kupní smlouvy dne 10. dubna 2020. Dne 9. dubna 2020 byl pan David Chalupa pozván na obchodní jednání, které se má uskutečnit 10. dubna 2020. Pan David Chalupa se tak nemůže dostavit k podpisu kupní smlouvy se společností Trinity, a. s.
Aby nedošlo k dalším průtahům, jednatelé se mohou dohodnout a společným rozhodnutím zmocnit pouze pana Jana Otrubu k podpisu kupní smlouvy za společnost. Rozhodnutí o zmocnění konkrétního jednatele společnosti k určitému právnímu jednání lze doporučit přiložit jako přílohu k právnímu jednání, v tomto případě ke kupní smlouvě, aby se předešlo pozdějšímu zpochybňování platnosti smlouvy.
Jednatelé jako kolektivní orgán
ZOK umožňuje vytvořit z jednatelů kolektivní orgán obdobný představenstvu v akciové společnosti. K tomu, aby jednatelé tvořili kolektivní orgán, je zapotřebí výslovného ujednání ve společenské smlouvě. Pokud společenská smlouva sice stanoví, že společnost má více jednatelů, ale neprohlašuje je za kolektivní orgán, má každý z jednatelů postavení samostatného statutárního orgánu (a společnost tedy i více statutárních orgánů).
Jestliže společenská smlouva stanoví, že jednatelé tvoří kolektivní orgán, pak společnost má pouze jeden statutární orgán. Prohlášení jednatelů za kolektivní orgán se projevuje ve vnitřním uspořádání statutárního orgánu. Jednatelé si volí svého předsedu, který zejména organizuje činnost statutárního orgánu (například jej svolává, vede zasedání apod.). Jednatelé jako kolektivní orgán jsou usnášeníschopní, je-li přítomna většina z nich, a rozhodují o jednotlivých záležitostech většinou hlasů přítomných jednatelů. Každý jednatel má jeden hlas. Společenská smlouva nicméně může požadovat vyšší než prostou většinu přítomných jednatelů pro přijetí rozhodnutí. Nastane-li rovnost hlasů, bude rozhodující hlas předsedy, pokud společenská smlouva nestanoví jinak, například tím, že vyloučí rozhodující hlas předsedy (§ 44 odst. 3 ZOK). O průběhu jednání tohoto kolektivního orgánu jednatelů a jeho rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedou a zapisovatelem, jejichž přílohou je seznam přítomných jednatelů. Rozhodování o záležitostech společnosti se tímto více formalizuje.
Není-li výslovného ujednání o tom, že jednatelé tvoří kolektivní orgán, a společnost má více jednatelů, pak ZOK upravuje jejich rozhodování pouze ve vztahu k rozhodování o obchodním vedení společnosti. O obchodním vedení jednatelé rozhodují společně na základě většinového rozhodnutí (§ 195 odst. 1 ZOK). Společenská smlouva může toto většinové rozhodování upravit odlišně od zákona.
Rozdělení působnosti mezi jednatele
Občanský zákoník, obsahující obecnou úpravu o právnické osobě, zakotvil možnost rozdělení obchodního vedení mezi jednatele. Tvoří-li jednatelé kolektivní orgán společnosti, mohou rozhodnout, že si mezi sebe obchodní vedení uvnitř společnosti rozdělí podle svých znalostí a dovedností. Jeden jednatel může mít na starosti personální záležitosti, druhý jednatel finanční záležitosti, třetí jednatel výrobní záležitosti apod. Takto určení jednatelé vykonávají svoji konkrétní působnost a není tedy zapotřebí, aby v těchto věcech rozhodoval celý kolektivní orgán. Přesto toto rozdělení působnosti nezbavuje ostatní jednatele společnosti povinnosti dohlížet, jak jsou tyto záležitosti spravovány. Zjistí-li určitou nesrovnalost či pochybení, je jejich povinností toto prověřit, projednat v rámci zasedání jednatelů a popřípadě přijmout opatření k nápravě.
Rozdělení působnosti má zásadní dopad na odpovědnost jednotlivých jednatelů. Pokud jednatel svým rozhodnutím způsobí společnosti újmu v důsledku nesprávného rozhodnutí v určitém oboru, bude posuzována péče řádného hospodáře ve vztahu k jeho rozhodnutí. U ostatních jednatelů bude posuzováno, zda s péčí řádného hospodáře vykonávali svou povinnost dohledu.
Zákon výslovně neupravuje, zda je možné rozdělit si působnost, resp. jednotlivé oblasti, mezi jednatele, kteří netvoří kolektivní orgán. Nicméně část právní teorie tuto možnost dovozuje, a to s ohledem na skutečnost, že je přípustná vertikální delegace, tj. možnost pověření třetí osoby plněním určitých úkolů namísto jednatele.
Péče řádného hospodáře
Při výkonu funkce je povinen jednatel jednat s péčí řádného hospodáře, tzn. s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Povinnost loajality představuje povinnost jednat v zájmu společnosti. Jednatel nesmí sledovat zájem vlastní nebo zájem jiné osoby, pokud by takový zájem byl v rozporu se zájmy společnosti.
Pokud jednatel není nadán určitými znalostmi, které jsou potřebné pro posouzení určité věci a následné rozhodnutí, musí si takové znalosti opatřit, například posouzením určité věci třetí osobou. Rozhodování bez znalosti věci může mít za následek vznik odpovědnosti za újmu způsobenou společnosti včetně i vyloučení z výkonu funkce jednatele soudem.
Kritériem, zda jednatel jednal s potřebnou péčí řádného hospodáře, je péče, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, která by byla v obdobném postavení. Při sporu leží na bedrech jednatele prokázat, že při daném podnikatelském rozhodnutí jednal s péčí řádného hospodáře, s výjimkou situace, kdy soud rozhodne, že toto po jednateli nelze spravedlivě požadovat.
ZOK presumuje případy, kdy…
