4.6.6 Vyloučení společníka ze společnosti soudem
JUDr. Dita Komárková
Samotná společnost může vyloučit společníka ze společnosti pouze při nesplnění vkladové nebo příplatkové povinnosti, v ostatních případech musí rozhodnout soud, který tak bude činit na základě ustanovení § 204 ZOK a za předpokladu, že bude mít za prokázané, že společník porušil svoji povinnost zvlášť závažným způsobem.
Porušení povinnosti společníkem
Společnost se může domáhat vyloučení společníka soudem pro porušení jeho povinností zvlášť závažným způsobem. Přičemž se může jednat o porušení povinností společníka zakotvených v právních předpisech (primárně půjde o zákon o obchodních korporacích), ale též těch povinností, které si společníci ujednali a zakotvili ve společenské smlouvě. Společenská smlouva může například zakotvovat povinnost společníka osobně se účastnit na podnikání společnosti, stanovit zákaz konkurenčního podnikání společníka aj. Porušením může být i porušení závazků převzatých společníkem vůči společnosti atd.
Zákon o obchodních korporacích požaduje, aby porušení povinnosti dosáhlo takové míry intenzity, pro kterou bude považováno za porušení zvlášť závažným způsobem. Zda je skutečně dána taková intenzita porušení, bude vždy soudem posuzováno podle okolností každého případu.
Porušení povinnosti nemusí být opakované, postačí jednorázové porušení povinnosti, pokud dosahuje požadované intenzity. Případně se může jednat o trvající stav protiprávnosti (například společník si vybral z účtu společnosti určitou peněžní částku a odmítá ji vrátit).
Společník v postavení jednatele
Není neobvyklé, že společník ve společnosti s ručením omezeným je zároveň jednatelem společnosti. V takovém případě je třeba při podání návrhu na vyloučení společníka ze společnosti důsledně odlišovat, zda uváděné porušení povinnosti je skutečně povinností společníka. V praxi se stává, že daný společník porušuje povinnosti jako jednatel (tedy povinnosti jednatele), ovšem z tohoto důvodu nelze společníka ze společnosti vyloučit. Společníka jako jednatele je samozřejmě možné z jeho funkce odvolat a v případě, že způsobil společnosti újmu, požadovat její náhradu. Nelze se však z těchto důvodů úspěšně u soudu dovolávat jeho vyloučení podle § 204 ZOK.
Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 7 Cmo 89/94:
„Pokud je společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem této společnosti, je nutno rozlišovat mezi jeho povinnostmi jednatele a povinnostmi společníka. Pro porušování povinností jednatele nelze společníka ze společnosti vyloučit, a to ani při splnění všech ostatních náležitostí podle § 149 ObchZ.”
(pozn.: Tento judikát směřuje na dřívější úpravu v obchodním zákoníku, nicméně je použitelný i po přijetí zákona o obchodních korporacích.)
Výzva k plnění
Před podáním návrhu na vyloučení společníka k soudu je společnost povinna nejprve společníka vyzvat k plnění jeho povinnosti. Pokud společnost tuto výzvu společníkovi neučiní, nebude splněna zákonná podmínka pro podání návrhu na vyloučení společníka a soud návrh na vyloučení společníka odmítne.
Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 3 Cmo 110/96:
„Ze znění ustanovení § 149 ObchZ vyplývá, že porušuje-li společník své povinnosti, společnost jej musí nejdříve vyzvat k jejich plnění a písemně jej poučit o následcích neuposlechnutí této výzvy a teprve pak se může u soudu domáhat vyloučení společníka, který porušuje závažným způsobem své povinnosti.”
(pozn.: Tento judikát směřuje na dřívější úpravu v obchodním zákoníku, nicméně je použitelný i po přijetí zákona o obchodních korporacích.)
Výjimka pro povinnou výzvu je zakotvena v ustanovení § 204 odst. 2 ZOK, podle něhož společnost není povinna učinit výzvu, jestliže…
