16.25 Vyloučení společníka ze společnosti valnou hromadou
Mgr. Dita Komárková
Další z možností, jak může dojít ke zrušení účasti společníka ve společnosti, je postup podle ustanovení § 151 ZOK, v tzv. kadučním řízení. Společnost, resp. valná hromada může vyloučit společníka ze společnosti pro:
-
nesplnění vkladové povinnosti podle ustanovení § 150 ZOK, nebo
-
nesplnění příplatkové povinnosti podle ustanovení § 162 ZOK ve spojení s ustanovením § 165 ZOK.
Vkladová povinnost
Povinností každého společníka je splnit svoji vkladovou povinnost, ke které se zavázal, a to za podmínek a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě společnosti, nejpozději však do pěti let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu. Této povinnosti zásadně nemůže být společník zproštěn, ledaže by společnost snížila základní kapitál o dlužný vklad.
Podmínky a lhůty pro splácení vkladu jsou primárně určeny ve společenské smlouvě. S výjimkou povinnosti splatit celé vkladové ážio a každý peněžitý vklad nejméně v jeho výši 30 % (§ 148 ZOK), a dále s výjimkou nepeněžitých vkladů, které musí být vneseny v celém rozsahu do společnosti ještě před vznikem společnosti (§ 23 odst. 2 ZOK), které jsou stanoveny zákonem o obchodních korporacích bez možnosti se od nich odchýlit.
Jednatelé jsou povinni bez zbytečného odkladu zapsat do obchodního rejstříku každou změnu výše splacení vkladu každého společníka, a to zejména z toho důvodu, že společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku. Pro účely ručení není důležitý skutečný stav, ale stav zapsaný v obchodním rejstříku. Teprve zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku zaniká ručení společníků za závazky společnosti.
Příplatková povinnost
Společenská smlouva může určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost poskytnout peněžitý příplatek (§ 162 ZOK). Způsob placení příplatkové povinnosti včetně lhůty pro její splnění zákon o obchodních korporacích výslovně neřeší. Tyto otázky mohou být řešeny buď společenskou smlouvou, nebo konkrétním rozhodnutím valné hromady, která společníkům uložila příplatkovou povinnost.
Důsledky nesplnění vkladové či příplatkové povinnosti
Prodlení společníka se splacením peněžitého vkladu stejně tak jako prodlení společníka se splněním příplatkové povinnosti zákon o obchodních korporacích spojuje s následujícími dvěma sankcemi (§ 151 ZOK):
1. povinností platit úrok z prodlení ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky, pokud společenská smlouva nestanoví jinou výši, a
2. vyloučením společníka ze společnosti.
Tento výčet sankcí však není vyčerpávající. Další možné důsledky jsou:
-
společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka ze společnosti pro porušování povinnosti zvlášť závažným způsobem (§ 204 ZOK),
-
společník může podat tzv. společnickou žalobu na splnění vkladové povinnosti [ § 157 odst. 3 písm. c) ZOK ], nebo
-
společnost se může domáhat žalobou splnění vkladové povinnosti [ § 157 odst. 3 písm. d) ZOK ].
Rozhodnutí o konkrétním postupu bude v zásadě příslušet jednatelům společnosti a bude záležet na konkrétních poměrech ve společnosti. Nelze však vyloučit, že nebude zvoleno žádné ze sankčních opatření, popřípadě, že dojde ke vzájemné dohodě společníků o ukončení účasti společníka, který svoji povinnost nesplnil, na základě dohody podle § 203 ZOK.
Vyloučení společníka rozhodnutím valné hromady
Na rozdíl od předchozí právní úpravy, která upravovala proces vyloučení společníka ze společnosti přímo v obchodním zákoníku, nový zákon o obchodních korporacích tuto úpravu neobsahuje a odkazuje na…
