6.5.2 Zákaz konkurence
JUDr. Alena Pokorná Malachová
Jedním ze zájmů společnosti v konkurenčním prostředí je chránit se před ohrožením ze strany těch, kteří při hospodářském spojení se společností nabyli informace, znalosti technologických postupů a jiné výhody, které by mohli využít k prospěchu svému nebo jiných subjektů, a to jak za trvání funkce nebo zaměstnaneckého poměru, tak i následně po jeho skončení. V souvislosti s tím se omezení bude týkat jak zaměstnanců, tak i jednatelů, členů dozorčí rady či představenstva a společníků, a to v závislosti na tom, jak bude formulována společenská smlouva.
Zákaz konkurence je povinnost zdržet se konkurenčního jednání v době, kdy trvá hospodářské spojení se společností. Mezi základní povinnosti jednatele společnosti s ručením omezeným proto řadíme také zákaz konkurenčního jednání vůči své společnosti.
Společenská smlouva může omezit více než zákon
Zachováno nadále zůstává, že společenská smlouva může zákonem určený minimální rozsah zákazu konkurenčního jednání rozšířit, tj. zakázat jednatelům, resp. společníkům, více, než zakazuje zákon. V takovém případě však nepostačí rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy, a to ani tehdy, bude-li schváleno kvalifikovanou většinou všech společníků. Pro rozšíření zákazu se totiž vyžaduje jednomyslné rozhodnutí všech společníků.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2007, sp. zn. 29 Cdo 1053/2007
Smlouvou uzavřenou mezi společností a členem jejího statutárního orgánu lze rozšířit zákaz konkurence nad rámec upravený obchodním zákoníkem. Na porušení takto převzatých povinností se nevztahuje úprava důsledků porušení zákazu konkurence uvedená v obchodním zákoníku; důsledky tohoto porušení však mohou smluvní strany upravit ve smlouvě.
K problematice zákazu konkurence bude i nadále v režimu § 199 ZOK aplikovatelný výše uvedený rozsudek Nejvyššího soudu. V něm soud dovozuje, že k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah může dojít nejen způsobem stanoveným v zákoně (dříve usnesením valné hromady či změnou stanov, dnes se souhlasem všech společníků), ale též smluvně. Tímto způsobem může být nahrazena nedostatečnost zákonné úpravy v otázce konkurenčního jednání bývalých jednatelů společnosti, jakožto obdoba konkurenční doložky používané v pracovněprávních vztazích.
Dotaz:
Je možné, aby mi společnost jako jednateli prominula zákaz konkurence, nebo se ho musím bezvýhradně držet?
Odpověď:
Zatímco podle dřívější úpravy obsažené v obchodním zákoníku byl zákaz konkurence absolutní, přičemž společenská smlouva či stanovy jej mohly pouze rozšířit, lze podle právní úpravy obsažené v zákoně o obchodních korporacích zákaz konkurence zmírnit nebo jej úplně vyloučit, ovšem jen se souhlasem všech společníků. Jednateli tedy mohou společníci zákaz konkurence v konkrétním případě prominout. Předpokladem je, že jednatel pravděpodobnost kolize v oblasti konkurenčního jednání oznámí všem společníkům, přičemž všichni společníci pak musí s odchýlením od zákona co do konkurenčního jednání ve prospěch takového jednatele souhlasit. Lze dodat, že se jedná o úpravu dosud používanou výhradně pro společníky veřejné obchodní společnosti.
Pokud při založení společnosti nebo při volbě jednatele byli všichni společníci jednatelem výslovně upozorněni na existenci konkurenčního jednání, má se za to, že jednatel takovou činnost, na kterou upozornil, zakázanou nemá. To platí i v případě, že některé nebo všechny okolnosti zakládající konkurenci vznikly až v době trvání funkčního období a jednatel na to společníky písemně upozornil. Splněním informační povinnosti vůči všem společníkům se tak jednatel fakticky vyváže ze zákazu konkurenčního jednání. Proti tomu však může každý ze společníků do jednoho měsíce ode dne, kdy byl na existenci konkurenčního jednání výslovně upozorněn, vyslovit s touto činností nesouhlas. Zákon nestanoví náležitou formu takového projevu, ale s ohledem na právní jistotu lze jen doporučit vyjádřit nesouhlas v písemné formě takovým způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti.
Prakticky je tedy zachován požadavek souhlasu všech společníků s konkurenčním jednáním jednatele, byť je zde vymezen negativně jako neexistence nesouhlasu kteréhokoliv ze společníků. Své právní důsledky však nabývá až okamžikem marného uplynutí jednoměsíční lhůty pro vyjádření nesouhlasu.
Shodný předmět činnosti
Samotný výčet zakázaného jednání je pak s drobnými formulačními odchylkami obdobný jako ve zrušeném obchodním zákoníku. Jednatel předně nesmí vykonávat podnikatelskou činnost, která by se shodovala s předmětem činnosti nebo podnikáním společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob (ať už fyzických či právnických). Pro tyto osoby nesmí ani zprostředkovávat obchody společnosti.
Dotaz:
Je povoleno, pokud jsem jednatelem společnosti provozující velkoobchod zemědělskými produkty, mít zároveň firmu obchodující s cukrovou řepou? Společnost, ve které jsem jednatelem, se totiž v praxi zabývá pouze prodejem obilovin.
Odpověď:
Při posouzení toho, zda jednatel podniká ve stejném předmětu podnikání, bude vždy třeba vycházet z konkrétních okolností případu. Bude-li tedy mít jednatel podnikatelské oprávnění formulované shodně s některým z podnikatelských oprávnění společnosti, jeho podnikatelská činnost však nebude fakticky činností konkurenční (např. proto, že společnost i jednatel provozují velkoobchod zemědělskými produkty, ale společnost obchoduje s obilím a jednatel s cukrovou řepou), o porušení zákazu konkurence nepůjde. Ustanovení § 199 písm. a) ZOK však nepostihuje případy, kdy je osoba podrobená zákazu konkurence společníkem společnosti se stejným předmětem podnikání - nelze vyloučit, že by takový stav mohl být v některých případech posouzen jako obcházení zákona anebo porušení péče řádného hospodáře anebo jako konflikt zájmů. Ustanovení § 199 písm. a) ZOK znemožňuje uzavření smlouvy zprostředkovatelské, komisionářské a ostatních smluv příkazního typu, jejichž obsahem je zprostředkování či dokonce uzavření smlouvy se společností.
Dotaz:
Dobrý den, jsem jednatelem společnosti a doposud jsem neměl žádný problém se zákonným zákazem konkurence. Nyní ale valná hromada společnosti rozšířila předmět podnikání, přičemž se jedná o rozšíření o takovou oblast, ve které podnikám jako OSVČ. Hrozí mi tedy nyní porušení zákazu konkurence?
Odpověď:
Předmět podnikání nebo činnosti společnosti je uveden jako nezbytná náležitost ve společenské smlouvě a stejně je také zapsán v obchodním rejstříku. Eventuální změna předmětu podnikání nebo činnosti společnosti tak bude logicky vždy znamenat změnu rozsahu zákazu konkurence pro jednatele podle tohoto ustanovení. Lze tedy poradit, aby se společníkům tato skutečnost na valné hromadě oznámila a jednatel se současně pokusil navrhnout společníkům prominutí zákazu konkurence co do této nové oblasti podnikání společnosti. Nutno však dodat, že mechanismus, jak si toto prominutí zákazu…
