4.2.5 Základní povinnosti nemajetkové povahy
JUDr. Dita Komárková
Rámec vyžadovaného chování společníka zakotvuje občanský zákoník v rámci právní úpravy pojednávající o korporacích (ustanovení § 210 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Od okamžiku vzniku členství v korporaci je společník povinen chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. Tato povinnost uložená občanským zákoníkem představuje závazek loajality každého společníka ke společnosti, jejímž je členem, a zahrnuje v sobě řadu povinností, například:
-
povinnost dbát o zájmy společnosti a při rozhodování dát přednost právě těmto zájmům,
-
povinnost nepoškozovat zájmy společnosti vlastním jednáním (například šikanózní výkon práva společníka) aj.
Na základě této obecné povinnosti loajality bude posuzováno jednotlivé jednání společníka vůči společnosti. Jako příklad lze uvést šikanózní výkon práva společníkem, kdy společník po společnosti neustále požaduje informace o záležitostech společnosti, aniž by pro to měl pádný důvod (např. podezření ze špatného hospodaření, potřeba bližších informací za účelem správného rozhodnutí atd.). Takový výkon práva se může obrátit proti společníkovi. Společnost se může domáhat náhrady újmy jím způsobené.
Právní úprava povinností nemajetkové povahy zakotvená v ZOK je minimální oproti povinnostem majetkové povahy.
Mezi povinnosti společníka vycházející ze zákona patří například:
-
povinnost uchovávat v tajnosti informace důležité pro podnikání společnosti, které se společník dozvěděl v rámci práva na informace,
-
povinnost podrobit se usnesením valné hromady (i když s nimi společník nesouhlasil),
-
povinnost oznámit všechny relevantní změny společnosti pro účely vedení seznamu společníků aj.
Celá řada povinností nemajetkové povahy vyplývá zejména ze společenské smlouvy. K povinnostem, které se vyskytují ve společenských smlouvách, patří například zákaz…
