16.3 Základní práva nemajetkové povahy
Mgr. Dita Komárková
Právo podílet se na řízení společnosti
Společníci společnosti s ručením omezeným se v zásadě nemohou podílet na řízení společnosti přímo (neujednají-li si to výslovně ve společenské smlouvě.), ale musí tak činit prostřednictvím valné hromady, a to ať už hlasováním na ní nebo mimo ni o záležitostech, o kterých je valná hromada oprávněna rozhodovat dle zákona či společenské smlouvy. Za tímto účelem společníci disponují právem zúčastnit se valné hromady, hlasovacími právy a právem vznášet dotazy, připomínky, návrhy a protinávrhy.
Právo účastnit se valné hromady
Nová právní úprava nepřináší žádnou změnu. Každý společník má právo zúčastnit se valné hromady. Tohoto práva nemůže být nikterak zbaven, a to ani v případě, kdy společník není oprávněn vykonávat své hlasovací právo.
Společník, nechce-li se účastnit valné hromady osobně, je oprávněn nechat se zastoupit zástupcem. Výslovným zákonným požadavkem je, aby plná moc byla písemná a vyplývalo z ní, zda je zástupce oprávněn zastupovat společníka pouze na jedné nebo na více valných hromadách.
Hlasovací právo
Změna zákonné výše základního kapitálu (tj. 1 Kč) se odráží i v počtu hlasů připadajících na určitou výši hlasů. Každý společník má nově 1 hlas na každou 1 Kč vkladu. Nicméně i podle nové právní úpravy je možné si ve společenské smlouvě buď dohodnout jiný poměr hlasů připadajících na určitou výši vkladů či se zcela oprostit od tohoto poměru a nevázat počet hlasů na výši vkladů – lze si například ujednat, že každý společník má jeden hlas bez ohledu na výši vkladu. Přidělení jiného počtu hlasů nežli toho, který by odpovídal výši vkladů, však i nadále musí být opodstatněno – například určitým přínosem společníka do společnosti, rodinným charakterem společnosti aj. V opačném případě by dané ujednání bylo považováno z důvodu bezdůvodného zvýhodnění společníka na úkor jiných dle § 212 odst. 1 NOZ za neplatné a uplatnil by se zákonný poměr.
Společník, který se neúčastnil valné hromady, je oprávněn dodatečně ve lhůtě 7 dnů od konání příslušné valné hromady uplatnit své hlasovací právo. Dodatečný výkon hlasovacího práva není novinkou. Již ObchZ umožňoval společníkovi, který se neúčastnil valné hromady, dodatečně projevit svůj souhlas s navrhovaným rozhodnutím valné hromady ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, v němž se konala nebo měla konat valná hromada. ZOK zkracuje lhůtu pro dodatečný výkon hlasovacího práva a zároveň hovoří obecně o hlasovacím právu a nikoliv o projevu souhlasu s navrhovaným rozhodnutím, jak tak činil ObchZ. Z toho lze dovozovat, že dodatečný výkon hlasovacího práva společníkem může vést též ke zvrácení přijatého usnesení valné hromady na valné hromadě a učinit z přijatého usnesení nepřijaté usnesení.
Co se týče omezení výkonu hlasovacího práva, nový zákon nepřinesl žádnou změnu.
Předchozí ustanovení o zákazu dohod o výkonu hlasovacího práva není novou právní úpravou převzato. Je tak věcí společníků, jak budou svá hlasovací práva vykonávat. Nicméně NOZ zakotvuje limit výkonu hlasovacího práva společníka tím, že přiznává soudu oprávnění rozhodnout o tom, že se k výkonu hlasovacího práva společníka nebude v daném případě přihlížet, jestliže společník zneužije své hlasovací právo k újmě celku.
Právo vznášet návrhy a protinávrhy
I nadále platí, že záležitosti neuvedené v pozvánce na valnou hromadu lze projednat pouze tehdy, jsou-li přítomni všichni společníci. Novým požadavkem však je, že všichni společníci s projednáním souhlasí. K projednání záležitosti neuvedené na pozvánce tedy nepostačí to, že jsou na valné hromadě přítomni všichni společníci, ale je nutné, aby všichni tito společníci s daným projednáním vyslovili souhlas.
Právo na informace
S právem podílet se na řízení společnosti, resp. hlasovacím právem je úzce spojeno právo na informace. Právo na informace umožňuje společníkům informovaně a tím i kvalifikovaně se rozhodovat o navrhovaných záležitostech a zároveň i kontrolovat hospodaření společnosti.
Právo na informace je jedním ze základních práv společníka. Z tohoto důvodu ZOK připouští pouze rozšíření zákonného rozsahu práva na informace výčtem dalších práv na informace ve společenské smlouvě.
Práva na informace nemůže být žádný ze společníků zbaven a nelze jej ani omezit dohodou ve společenské smlouvě.
ZOK zachovává společníkovi široce vymezené právo požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat údaje v předložených dokladech jednateli společnosti.
Nová právní úprava následuje předchozí právní úpravu a umožňuje společníkům požadovat informace o společnosti a nahlížet do dokladů společnosti kdykoliv, nejen na valné hromadě, ale i mimo ni. Jednatelé jsou povinni požadované informace či doklady poskytnout, nejedná-li se o níže uvedenou výjimku.
ZOK přináší změnu do právní úpravy práva na informace formou omezení tohoto práva. Nově jsou jednatelé oprávněni odmítnout poskytnutí informace. Jednatelé společnosti mohou poskytnutí informace zcela nebo zčásti odmítnout, pouze nastane-li zákonem předpokládaná situace. Tedy pokud:
a) se bude jednat o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu (např. zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, v platném znění), nebo
b) bude požadovaná informace veřejně dostupná.
Pokud společník nesouhlasí s odmítnutím poskytnutí informace, je oprávněn požádat soud, aby rozhodl o tom, zda je v takovém případě společnost povinna danou informaci poskytnout či nikoliv. Společník musí jednat rychle, neboť právo podat návrh soudu zaniká uplynutím 1 měsíce ode dne oznámení o odmítnutí poskytnout informaci.
Jak se má společník zachovat, jestliže společnost neodpověděla na jeho žádost o informaci?
Zde bohužel nastává problém, protože ZOK neřeší situaci, kdy jednatelé společnosti nereagují na žádost společníka.
Pro všechny případy platí, že jednatelé jsou povinni na žádosti společníků o poskytnutí informací odpovědět ať již záporně či kladně, neboť se jedná o zákonné právo společníka, které mu nemůže být odepřeno, a zákon jednatelům poskytnutí informace výslovně ukládá (§ 196 ZOK). Lze doporučit společníkovi, aby se svého práva na jednatelích domáhal, a to i opakovaně, jsou-li jednatelé nečinní. Vždy je výhodou mít žádost o informaci doloženou písemně.
Vzhledem k tomu, že průtahy při poskytování informací mohou mít negativní dopad na samotného společníka, má společník právo na náhradu újmy, která mu vznikla v důsledku neposkytnutí informace či dokladů společnosti, po společnosti. Společnost bude následně požadovat náhradu újmy po jednateli, popř. jednatelích, z důvodů porušení jejich povinností.
ZOK výslovně uvádí, že právo na informace může uplatnit též společníkův zástupce. Nicméně za účelem ochrany společnosti je požadováno, aby společníkův zástupce doložil společnosti, že je zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník. Co se týče praktické stránky, domníváme se, že postačí uvedení tohoto závazku v plné moci, kterou společník zmocní zástupce, aby se za něho účastnil valné hromady.
Podle předchozí právní úpravy mohl společník využít služeb auditora nebo daňového zástupce za účelem kontroly údajů obsažených v dokladech společnosti. ZOK obdobnou právní úpravu neobsahuje. Je tedy otázkou, zda společník bude moci i napříště využít služeb těchto osob k provedení kontroly. Dle našeho názoru ano. Jednak z důvodu toho, že společník, který nedisponuje potřebnými odbornými znalostmi, by tak byl omezen v právu kontroly údajů obsažených v dokladech společnosti, neboť dané kontroly by nebyl schopen pro nedostatek znalostí. A jednak též z toho důvodu, že jak auditor, tak i daňový poradce jsou vázáni profesními pravidly, které jim ukládají povinnost mlčenlivosti o údajích, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem svého povolání. Tento názor lze podepřít i tím, že ZOK nově přiznává zástupci společníka možnost požadovat informace, nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam uvedené údaje, prokáže-li společnosti závazek mlčenlivosti.
Právo podat jménem společnosti žalobu
Mezi práva nemajetkové povahy se dále řadí tzv. společnická žaloba, na základě které je společník oprávněn podat za společnost žalobu v zákonem stanovených případech. Dle nové právní úpravy o zastupování právnické osoby se jedná za společnost a nikoliv jménem společnosti, jak tomu bylo doposud. Proto společník při podání společnické žaloby vystupuje jako zástupce společnosti.
Právo podat jménem společnosti žalobu bylo zavedeno do současné právní úpravy z ryze praktických důvodů jako účinný nástroj směřující vůči jednatelům společnosti. Dříve se společníci potýkali s problémem, kdy jednatelé, kteří způsobili újmu společnosti, tuto újmu jménem společnosti po sobě nevymáhali. Dále i s problémem, kdy jednatelé, kteří byli zároveň společníky společnosti, nevymáhali jménem společnosti splacení vkladů, s nimiž jsou jako společníci v prodlení. Společníci postrádali účinný nástroj, kterým by zabránili poškozování společnosti i jich samotných. Společníci měli maximálně možnost jednatele odvolat, ale to opět pouze v případě, že disponovali potřebnou většinou hlasů.
Právo společníka žalovat a zastupovat společnost v řízení o náhradu újmy (nyní se z důvodu změny terminologie hovoří o náhradě újmy namísto náhrady škody) způsobené jednatelem společnosti a v řízení o splacení vkladu společníkem, který je v prodlení se splacením vkladu, zůstává novou právní úpravou zachováno. Nad rámec této úpravy ZOK rozšiřuje právo společníka podat společnickou žalobu o další případy:
a) jestliže jednatel neplní povinnost vyplývající z dohody, která byla uzavřena mezi ním a společností dle ustanovení § 53 odst. 3 ZOK (zpravidla půjde o úhradu újmy),
b) jestliže člen dozorčí rady způsobí společnosti újmu,
c) jestliže vlivná osoba způsobí společnosti újmu, vlivnou osobou se rozumí každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace k její újmě (§ 71 odst. 1 ZOK) anebo
d) při uplatnění práva společnosti na vyloučení společníka soudem pro neplnění vkladové povinnosti (k tomu viz kapitolu o povinnostech majetkové povahy).
Možnost žalovat za společnosti o náhradu způsobené újmy jednatelem, členem dozorčí rady či vlivnou osobou, se nevztahuje pouze na ty osoby, které jsou v době podání žaloby v uvedené funkci, ale ZOK připouští žalovat i ty, kteří již v uvedené pozici nejsou, tedy bývalé jednatele, členy dozorčí rady či vlivné osoby. Podmínkou je, že újma, o jejíž náhradu společník jako zástupce společnosti usiluje, byla způsobena danou osobou v souvislosti s výkonem její funkce, resp. porušením jejích povinností při výkonu funkce.
Nová povinnost informovat
Pokud má společník v úmyslu podat žalobu na náhradu újmy proti jednateli nebo splnění povinnosti dle dohody uzavřené na základě ustanovení § 53 odst. 3 ZOK mezi jednatelem a společností, je nejdříve společník povinen o tomto svém záměru písemně informovat dozorčí radu, byla-li zřízena. Tuto novou povinnost má společník pouze tehdy, jestliže žaloba směřuje proti jednateli společnosti a zároveň byla-li zřízena dozorčí rada. V ostatních případech tuto povinnost nemá.
Smyslem zavedení tohoto nového postupu je snaha urovnat vztahy již v samotné společnosti a nikoliv až před soudem. Dozorčí rada se může s jednatelem, který způsobil společnosti újmu, dohodnout například na postupné úhradě újmy, započítávání na budoucí odměnu apod. Takováto dohoda musí být však odsouhlasena valnou hromadou a schválena minimálně dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků (§ 53 odst. 3 ZOK).
Vedle možnosti urovnat spor v rámci společnosti je účelem této informační povinnosti také nechat jednat samotný orgán společnosti, tj. dozorčí radu, aby podala za společnost žalobu vůči jednateli.
Jak postupovat v případě, kdy společník o svém záměru podat společnickou žalobu informoval dozorčí radu, jejíž členové jsou s jednateli zadobře a nechtějí v dané situaci jednat?
ZOK neukládá dozorčí radě povinnost podat společnickou žalobu vůči jednateli a uplatnit tak právo, které za společnost hodlá uplatnit společník a o kterém dozorčí radu informoval. Nicméně pokud dozorčí rada neuplatní právo u soudu bez zbytečného odkladu poté, co ji o svém záměru informoval společník, je společník oprávněn toto právo uplatnit u soudu sám.
ZOK hovoří o lhůtě „bez zbytečného odkladu”. Jak dlouhá doba to bude, bude vždy záležet případ od případu. Dozorčí rada může například zahájit jednání s jednatelem, který způsobil společnosti újmu, a snažit se nalézt vhodné řešení pro společnost ještě před tím, než celou záležitost předloží soudu. Domníváme se, že v takovém případě by společník měl vyčkat, aby nedošlo k poškození společnosti zbytečným soudním procesem. Na druhou stranu, je-li zřejmé, že dozorčí rada není ochotna jednat v dané věci, není důvod odkládat podání žaloby.
Společník, který uplatňuje své právo podat žalobu za společnost v některém ze zákonem stanovených případů, by si měl být jistý, že daná osoba porušila svoji povinnost, čímž způsobila újmu společnosti a daná újma skutečně vznikla, či že právo vyloučit společníka ze společnosti skutečně vzniklo. Jestliže společník podá k soudu neopodstatněnou žalobu či žalobu, za kterou je skryto šikanózní jednání vůči společnosti a členům jejích orgánů, soud může uložit společníkovi náhradu nákladů řízení.
Na závěr je nutné podotknout, že společníkovi právo žalovat za společnost nevzniká, jestliže samotné kroky činí sama společnost. Společníkovi vzniká právo žalovat za společnost v zákonem stanovených případech jen tehdy, jestliže společnost své právo nevymáhá sama.
Právo podat žalobu na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady soudem
Dalším důležitým právem společníka je právo dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady.
Právní úprava je obsažena nejen v ZOK, ale též i v novém občanském zákoníku. Domníváme se, že autoři nové právní úpravy zbytečné komplikují právní úpravu daným odkazem na právní úpravu o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, která je obsažena…
