16.10 Zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným

16.10 Zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným

Mgr. Markéta Káninská

Základní kapitál

Základním kapitálem společnosti s ručením omezeným se rozumí peněžní vyjádření souhrnu všech vkladů všech společníků. Základní kapitál tedy není označením pro majetek vložený zakladateli při založení nebo společníky (či budoucími společníky) při zvýšení základního kapitálu do společnosti, ale pouze peněžní vyjádření hodnoty tohoto majetku. Základní kapitál musí být vždy vyjádřen v jednotkách české měny.

Oproti úpravě obsažené v obchodním zákoníku, bylo s účinností od 1. 1. 2014 upuštěno od stanovení minimální hranice základního kapitálu. Nově je definována toliko minimální výše vkladu jednoho společníka, která činí, není-li v zakladatelském dokumentu uvedeno něco jiného, 1 Kč. Od výše vkladu se posléze odvíjí i výše základního kapitálu. Nově jsou tedy připuštěny i společnosti se základním kapitálem ve výši 1 Kč. Horní hranice výše základního kapitálu stanovena není.

Výše základního kapitálu, jakož i výše vkladu každého ze společníků, včetně způsobu a lhůty stanovené pro splnění vkladové povinnosti, jsou obligatorními náležitostmi každé společenské smlouvy, resp. zakladatelské listiny společnosti s ručením omezeným. Proto také zvýšení základního kapitálu společnosti představuje současně změnu zakladatelského dokumentu společnosti.

Orgán oprávněný rozhodnout o zvýšení základního kapitálu

V rámci organizační struktury společnosti s ručením omezeným je rozhodování o změnách výše základního kapitálu, tedy i rozhodování o zvýšení základního kapitálu společnosti svěřeno do výlučné působnosti nejvyššího orgánu společnosti, tedy valné hromady. Rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu spadá do skupiny rozhodnutí, jejichž důsledkem je změna společenské smlouvy ve smyslu ustanovení § 171 odst. 1 písm. b) ZOK, proto se k přijetí takového rozhodnutí vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. Současně se takové rozhodnutí osvědčuje veřejnou listinou, tedy notářským zápisem.

Jednočlenná společnost

Účinky zvýšení základního kapitálu

K zásadní změně dochází, pokud jde o účinky zvýšení základního kapitálu. Ty se liší podle toho, zda jde o efektivní nebo nominální způsob zvýšení základního kapitálu.

U efektivního zvýšení základního kapitálu (zvýšení prostřednictvím převzetí vkladové povinnosti ke zvýšení stávajících vkladů nebo k novému vkladu) nastávají účinky zvýšení již okamžikem převzetí vkladové povinnosti a vnesením, resp. splacením její předepsané části, není-li v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu uvedeno pozdější datum. Nejzazším datem však může být toliko datum zápisu změny výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

U nominálního zvýšení základního kapitálu (zvýšení z vlastních zdrojů) a u kombinovaného zvýšení základního kapitálu (kombinace efektivního a nominálního zvýšení základního kapitálu) nastávají účinky zvýšení až zápisem nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Kdy je a kdy není možné zvýšení základního kapitálu

Základní kapitál společnosti je možné zvýšit jak peněžitými, tak nepeněžitými vklady. Pro oba druhy vkladů stanoví ZOK jistá omezení.

Zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je přípustné teprve v okamžiku, kdy jsou všechny dosavadní peněžité vklady společníků zcela splaceny, a to bez ohledu na to, je-li již jejich splacení zapsáno v obchodním rejstříku (nepeněžité vklady musí být zcela splaceny před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, pokud tímto zápisem společnost vzniká, nebo před zápisem samotného zvýšení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku, k němuž dochází za trvání existence společnosti, vždy), ledaže se při zvýšení základního kapitálu vytvářejí nové podíly.

Zvýšit základní kapitál nepeněžitými vklady je sice možné i v případě, kdy peněžité vklady zcela splaceny nejsou, ovšem v takovém případě má jednatel povinnost zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady obhájit před valnou hromadou. Jednatel totiž musí předložit valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady a odůvodní částku, která se započítává na emisní kursy. Zvýšit základní kapitál je možné pouze nepeněžitými vklady, které schválila valná hromada společnosti.

Splacení vkladů do základního kapitálu

Peněžité vklady ke zvýšení základního kapitálu společnosti již nemusí být spláceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, jako tomu bylo do konce roku 2013. Je to dáno tím, že ustanovení § 23 odst. 1. ZOK, který upravuje povinnost splácet peněžité vklady na účet banky či spořitelního a úvěrního družstva při založení společnosti, se dle ustanovení § 29 ZOK na zvyšování základního kapitálu nepoužije. Peněžité vklady při zvyšování základního kapitálu tak lze splácet jak na běžný podnikatelský účet společnosti, tak i v hotovosti do pokladny (ovšem v takovém případě je třeba respektovat omezení plynoucí ze zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti).

ZOK rovněž v případě peněžitých vkladů opustil stanovení minimálního rozsahu splacení vkladů před podáním návrhu na zápis zvýšení do obchodního rejstříku. ¹ Lhůta pro splnění vkladové povinnosti se uvádí toliko v prohlášení o převzetí vkladové povinnosti a její délka je zpravidla dána společenskou smlouvou (případně vyplývá z ustanovení § 150 odst. 1 ZOK), přičemž nesmí překročit dobu pěti let. To platí i v případě, kdy má společnost pouze jediného společníka a kdy tedy obchodní zákoník trval na úplném splacení všech vkladů před podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

U nepeněžitých vkladů k žádným změnám nedošlo. Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná (tj. penězi ocenitelná). Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou i nadále zakázány. Obdobně nelze jako nepeněžitý vklad poskytnout pohledávku vůči společnosti, tato pohledávka však může být smluvně započtena proti pohledávce společnosti na splnění vkladové povinnosti, bude-li s tím valná hromada společnosti souhlasit (ani v takovém případě však nejde o nepeněžitý vklad, nýbrž o splacení peněžitého vkladu započtením - pozn.).

Jak se zjišťuje hodnota nepeněžitého vkladu

Hodnota nepeněžitého vkladu se primárně určuje na základě znaleckého posudku zpracovaného znalcem vybraným ze seznamu znalců vedeného podle zákona o znalcích a tlumočnících. Do konce roku 2013 bylo nutné, aby znalce za tímto účelem jmenoval soud. ZOK tento požadavek opouští a znalce tak vybírá jednatel společnosti.

Výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad posudkem znalce

Bude-li předmětem nepeněžitého vkladu investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu a rozhodne-li tak jednatel společnosti, použije se při určení jeho ceny vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody na regulovaném trhu s tímto cenným papírem nebo nástrojem za posledních šest měsíců.

Bude-li předmětem nepeněžitého vkladu jakýkoli jiný majetek, než investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu, a rozhodne-li tak opět jednatel společnosti, použije se pro určení jeho ceny jeho reálná hodnota stanovená obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování za posledních šest měsíců před vnesením vkladu. Takovým obecně uznávaným nezávislým odborníkem může být například renomovaná realitní kancelář s dlouhodobými zkušenostmi na realitním trhu.

Dalším náhradním způsobem ocenění je stanovení ceny podle reálné hodnoty majetku vykázané v účetní závěrce za účetní období předcházející rozhodnutí valné hromady o nepeněžitém vkladu, pokud o takovém majetku společník či budoucí společník účtuje a pokud taková účetní závěrka byla ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.

Zvolí-li společnost některý z náhradních způsobů ocenění nepeněžitého vkladu, je také povinna po přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu zveřejnit v Obchodním věstníku před vnesením nepeněžitého vkladu oznámení s následujícími údaji:

• popisem nepeněžitého vkladu a datem přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu,

• cenou nepeněžitého vkladu, způsobem jeho ocenění, popřípadě i použitými metodami a odůvodněním, jak znalec k tomuto ocenění dospěl,

• vyjádřením, zda cena nepeněžitého vkladu odpovídá hodnotě podílu, který má být za tento nepeněžitý vklad získán,

• sdělením, že nenastaly výjimečné nebo nové okolnosti, které by mohly původní ocenění ovlivnit.

Společnost je dále povinna založit do sbírky listin ve lhůtě jednoho měsíce po vnesení nepeněžitého vkladu prohlášení obsahující výše uvedené údaje.

Vnášení (splácení) nepeněžitých vkladů

Nepeněžité vklady musí být vneseny (splaceny) před podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Způsob vnášení se liší v závislosti na předmětu nepeněžitého vkladu.

a) Je-li nepeněžitým vkladem nemovitá věc, je předmět vkladu vnesen tak, že vkladatel předá společnosti nemovitou věc a současně písemné prohlášení o vnesení nemovité věci s úředně ověřeným podpisem. Vlastnické právo ke vkládané nemovité věci nabývá společnost až vkladem práva do příslušného katastru…